Wikipedie

Marek Svoboda

český lékař

Marek Svoboda (* 14. prosince 1975, Zlín) je český lékař, specializací onkolog a lékařský genetik, profesor Masarykovy univerzity v Brně a od roku 2019 ředitel Masarykova onkologického ústavu. Časopis Forbes jej zařadil mezi 50 nejlepších lékařů Česka.[1] Jako první český zástupce byl vybrán do evropského expertního výboru „Mise rakovina.“[2]

Prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.
Marek Svoboda (5. srpna 2019)
Marek Svoboda (5. srpna 2019)
Narození14. prosince 1975 (48 let)
Gottwaldov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníonkolog, lékařský genetik
ZaměstnavatelMasarykův onkologický ústav
TitulProf. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.
OceněníCena Děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (2000)

Cena České onkologické společnosti ČLS JEP za nejlepší páci in extenso (2010) Cena časopisu Klinická onkologie za nejlepší původní práci (2012 a 2013) Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2014, 2016, 2019) Cena „Manažer roku“ v oblasti nezisková sféra (2022)

Medaile Za zásluhy, 1. stupně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a profesní kariéra

editovat

Do svých šesti let vyrůstal v Tichově a většinu dětství a mládí prožil ve Slavičíně. Po absolvování Gymnázia ve Valašských Kloboukách byl v roce 1994 přijat na obor všeobecného lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Již v průběhu studia si oblíbil obor onkologie a docházel do Masarykova onkologického ústavu. Byl rovněž velmi aktivním členem Spolku mediků LF MU a v letech 1998 až 1999 i jeho prezidentem. Ve Spolku mediků založil časopis MEDIK on-line,[3] který do 15. prosince 1997 vedl. Dále spoluorganizoval studentské vědecké konference a tzv. MEDIKFÓRA, která se zabývala aktuálními problémy studentů, například uplatněním absolventů lékařských fakult v praxi. Diskuze se tehdy osobně zúčastnili i resortní ministři české vlády Vladimír Špidla a Ivan David. Za svou činnost byl jako první student v polistopadové historii fakulty oceněn „Cenou děkana LF MU,“ kterou obdržel od děkana Jiřího Vorlíčka v roce 2000.

Po dokončení studií všeobecného lékařství, nastoupil v březnu 2001 na Dana-Farber Cancer Institute / Harvard Medical School v USA do laboratoře profesora Arnolda S. Freedmana. V laboratoři navázal na svoji předchozí několika měsíční studentskou stáž v roce 2000. Svůj americký pobyt mohl realizovat díky podpoře od Nadace Jana Pivečky a Nadace Vize 97.

Po návratu do Česka pracoval v letech 2002 až 2004 jako lékař ve Fakultní nemocnici Brno na Interní hemato-onkologické klinice. Od roku 2004 působí v Masarykově onkologickém ústavu v Brně (MOÚ) a pedagogicky a vědecky na Masarykově univerzitě, kde v roce 2008 obhájil titul Ph.D. V roce 2014 se úspěšně habilitoval a v roce 2018 byl jmenován profesorem v oboru onkologie.[4] Pro klinickou praxi je držitelem dvou lékařských specializací, a to v oboru klinická onkologie a lékařská genetika.

V Masarykově onkologickém ústavu ke své práci onkologa na Klinice komplexní onkologické péče přidal od roku 2010 práci lékařského genetika na Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů. V letech 2010 až 2019, za vedení ústavu profesorem Jiřím Vorlíčkem (2008–2014) a následně profesorem Janem Žaloudíkem (2014–2019), zastával pozici náměstka pro vědu, výzkum a vzdělávání a v jeho gesci byla i příprava ústavu na mezinárodní akreditace. V červenci 2019 byl jmenován ředitelem Masarykova onkologického ústavu.[5] V rozvoji instituce navázal na předchozí ředitele, s prosazováním sdílení standardů Organizace evropských onkologických ústavů (OECI), koncepcí péče orientované na potřeby onkologického pacienta, na jejímž vzniku se v rámci mezinárodního projektu INTENT[6] podílel, a v neposlední řadě onkologickou prevenci.

Ve své klinické praxi se specializuje zejména na nádory prsu, tlustého střeva a konečníku, na onkologickou genetiku a prevenci. Aktivní je i v onkologickém výzkumu. Jako řešitel a spoluřešitel se podílel na 18 výzkumných projektech českých grantových agentur a dvou mezinárodních projektů. Publikoval více než 130 prací, většinu v časopisech s impakt faktorem. Celkový citační ohlas prací čítá 4 502 citací (Hirschův index 37). K srpnu 2023 se stal autorem nebo spoluautorem 27 kapitol ve 14 odborných monografiích, z nichž několik bylo vydáno v zahraničí.

Vědecká práce, na které se podílel, byla třikrát oceněna Cenou ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (v letech 2014,[7] 2016[8] a 2019[9]). Od roku 2015 byl opakovaně zvolen za člena výboru České onkologické společnosti ČLS JEP a od roku 2016 je i členem Výboru pro designaci a akreditaci Organizace evropských onkologických ústavů (OECI). Od roku 2019 je rovněž členem Vědecké rady Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v roce 2021 byl zvolen i do jejího akademického senátu. Od roku 2021 je členem Národní rady pro implementaci Národního onkologického programu ČR, která pracuje při Ministerstvu zdravotnictví ČR.

Aktivně se podílel na přípravě a realizaci evropských aktivit v boji proti rakovině,[10] které byly součástí francouzského a následujícího českého předsednictví Radě EU[11] Byl zapojen do tvorby politické deklarace a akčních plánů na podporu boje proti rakovině,[12][13] vystoupil na mezinárodních expertních konferencích v Paříži a v Brně.[14][15] Pod záštitou českého předsednictví zorganizoval odborné sympózium na Brněnských onkologických dnech,[16] zaměřené na péči orientovanou na potřeby pacienta a péči o pacienty po ukončení kurativní onkologické léčby. Rovněž se angažuje v aktivitách na podporu ochrany sociálních a hospodářských práv onkologických pacientů na národní úrovni.[17]

V roce 2022 byl jako vůbec první zástupce ČR vybrán do expertního výboru EU „Mise rakovina“ (Mission on Cancer). V roce 2022 rovněž získal ocenění „Manažer roku“ v oblasti nezisková sféra[18] a časopis Forbes jej zařadil mezi 50 nejlepších lékařů Česka.

Vybraná ocenění

editovat
  • Cena Děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (2000)
  • Cena České onkologické společnosti ČLS JEP za nejlepší páci in extenso (2010)
  • Cena časopisu Klinická onkologie za nejlepší původní práci (2012 a 2013)
  • Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2014, 2016, 2019)
  • Cena „Manažer roku“ v oblasti nezisková sféra (2022)
  •   Medaile Za zásluhy 1. stupně, udělil prezident Petr Pavel v roce 2023

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Top 50 lékařů Česka - Marek Svoboda. forbes.cz [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ EU Mission: Cancer [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ Medik on-line. www.med.muni.cz [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://www.muni.cz/lide/19402-marek-svoboda/kvalifikace
  5. ↑ https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/dnes-byl-jmenovan-novy-reditel-masarykova-onkologickeho-ustavu/
  6. ↑ INTENT. Interreg CENTRAL EUROPE [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Hodnocení Závěrečných zpráv projektů k 31. 12. 2013 [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Slavnostní předávání Ceny ministra zdravotnictví za výzkum a vývoj pro rok 2016 [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ministerstvo zdravotnictví podpořilo v letošním roce výzkum a vývoj částkou přesahující 1,7 miliardy korun [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Evropský plán boje proti rakovině. commission.europa.eu [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Předsednictví rady EU [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ POLITICAL DECLARATION AND LIST OF ACTIONS AGAINST CANCER RECOMMENDED BY A PANEL OF EUROPEAN STAKEHOLDERS [online]. Dostupné online. 
  13. ↑ Call to Action MZCR. www.mzcr.cz [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ Modern Cancer Control: Saving Lives through Smart Solutions [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ European Cancer Meeting of the french National Cancer Institute [online]. Dostupné online. 
  16. ↑ Program konference: Brněnské onkologické dny [online]. Dostupné online. 
  17. ↑ Právo na stejné podmínky - Odborné fórum k ochraně sociálních a hospodářských práv pacientů [online]. Dostupné online. 
  18. ↑ VÝSLEDKY CELONÁRODNÍ SOUTĚŽE 29. ROČNÍKU MANAŽER ROKU [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marek_Svoboda&oldid=24013640“