Wikipedie

Malířky působící v Brně od 18. do poloviny 20. století

seznam

Malířky v Brně, narozené od roku 1675 do 1822, nemohly získat vyšší vzdělání a učily se malbě u soukromých učitelů. Malířka Vorlová Vlčková, narozená v roce 1872, už mohla studovat na akademiích ve Vídni a v Mnichově. Dvě malířky, Věra Jičínská a Milena Šimková, studovaly ve střední škole Vesny, kde byl obor kreslení. Dále, jako ostatní, studovaly na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, která byla založena v roce 1884. Většina malířek studovala ještě potom na soukromých školách u nás nebo v cizině na akademiích. Všechny malířky v Brně se také staly členkami malířských sdružení – skupiny Aleš, Skupiny výtvarných umělců v Brně nebo hodonínského sdružení, na které se rozštěpil Klub přátel umění, vzniklý roku 1900. Některé malířky i spolupracovaly s Kilianovými časopisy Salon nebo Měsíc.

Marie Aloisie Paarová
Věra Jičínská
Linka Procházková, 1914
Helena Bochořáková, 1923

Malířky, které se učily malovat soukromě editovat

Nejstarší malířka a vyšívačka v Brně Marie Tekla Bittnerová (1675–1730), vstoupila do kláštera františkánek v Brně v Josefské ulici v roce 1705 a po většinu času v něm tvořila vyšívaná paramenta. Z nich nejrozměrnější bylo antependium Hold římské říše a světadílů Svaté rodině, vyšité technikou malby jehlou na plátně o rozměrech 291x100 cm. Obličeje postav a kartuše byly domalovány temperou na pergamenu. Zachytila na něm i přírodu a architekturu. [1] vystaveno ještě v roce 2009 na výstavě Brno barokní v barokním sále Moravské galerie.

  • O Terezii A–Girot (1713–1776) se zmiňuje brněnský sochař Ondřej Schweigl ve svém spise o barokních umělcích na Moravě. Pro kapli svaté Anny na Starém Brně namalovala oltářní obraz, dnes nezvěstný.[2]
  • Marie Aloisie Paarová (1783–1861) se narodila v Brně, kde byl její otec Ludvík Cavriani moravským zemským hejtmanem. Patřila mezi šlechtičny, které se soukromě učily kresbě i malbě, začaly tvořit i grafiku a vystavovaly ji začátkem 19. století. Po provdání se žila na panství v Bechyni, kde vytvořila grafický cyklus z života na panství. Její Dávnou vzpomínku vystavila Moravská galerie v Brně v Kabinetu grafiky.

Malířka Arnoldina Hodáková (1822–1893) se narodila a zemřela v Brně. Vystavovala zde i v Praze. Její dobře technicky zvládnutá zátiší působící poeticky pochválili v pražských periodikách Jan Neruda i mistr zátiší Karel Purkyně.[3]

Malířky, které získaly vyšší malířské vzdělání editovat

K prvním profesionálním malířkám na Moravě patřila Zdenka Vorlová Vlčková (1872–1954). V roce 1900 nastoupila ve Vesně, kde učila tři roky. Kreslila, malovala, tvořila grafiku, ilustrace, divadelní oponu i kulisy, malovala na porcelán, tvořila vitráže i keramiku. Spolupracovala s Leošem Janáčkem a Dušanem Jurkovičem. Sbírala slováckou lidovou tvořivost a aby jí byla blíže, prodloužila si pobyt v Brně o pět let. Později žila a malovala v rodném Velkém Meziříčí.[4]

Malířka narozená v Brně, Božena Vohánková (1881–1971), je známá v souvislosti s malířkou Marií Kvěchovou, jíž byla nejlepší kamarádkou. Po studiích Na UMPRUM v Praze se obě vydaly dále studovat do Paříže.Tady získaly cenné rady od Zdenky Braunerové. Jejich studia ale překazila válka. Božena Vohánková byla krajinářka a působila v Mladé Boleslavi.Měla několik výstav v Čechách.[5]

K nejznámějším malířkám v Brně patřila Linka Procházková (1884–1960). Členka avantgardní Osmy se do Brna přistěhovala v roce 1924 s manželem,známým malířem Antonínem Procházkou. Kulturní prostředí ji podněcovalo k tvorbě. Malovala Brno, krajiny, vzpomínky z cest a později v klasicistním stylu děti, dívky a ženy matky. Po válce restaurovala poničený manželův kubistický obraz Prométheus.[6]

Malířka, grafička a spisovatelka Helena Bochořáková-Dittrichová (1894–1980) z Vyškova; poté, co se v roce 1913 provdala za spisovatele a pedagoga Vladimíra Bochořáka, zůstala trvale v Brně. Studovala grafiku na AVU v Praze a už tady tvořila grafické cykly. Vytvořila i cyklus Brno. Své cestopisy si ilustrovala.

Jako první žena vytvořila i dřevorytový román Z mého dětství. Spolupracovala na časopisech B.Kiliana. Pro zhoršení zraku potom už jen malovala. Společně se svým manželem napsali tři romány.[7]

Po studiu v Brně, Praze a Mnichově odjela Věra Jičínská (1898–1961) do vytoužené Paříže. Tu byla žačkou Lhoty a Legéra, kteří ji ovlivnili. Přátelila se s Janem Zrzavým. Po osmi letech se tu vdala za ilustrátora z rodiny nakladatelů v Dobrušce Prokopa Laichtera. Na Brno ale nezapomněla. Stala se členkou Skupiny výtvarných umělců v Brně, dvakrát tu samostatně vystavovala a spolupracovala s B. Kilianem. Pro jeho časopis Měsíc vytvořila obálku. Malovala i abstraktně.[8]

Malířka Olga Fridrichová (1886–1977) přijela do Brna v roce 1914 a vytvořila malířský cyklus Brno zmizelé a mizející. Byla realistka a malovala krajiny, portréty a zátiší. Její dcera Věra Fridrichová byla také malířkou.[9]

Malířka Adéla Hodáčová (1888–1946), rozená Gollová, žila ve stínu svého otce a dcery. Oblíbená žačka Antonína Slavíčka přijala i jeho styl. Byla členkou hodonínského sdružení. V Brně žila od roku 1909–1922.[10]

Marie Šimková (1898–1977) po studiích na UMPRUM v Praze studovala soukromě u Aloise Kalvody. Oblíbila si krajinu Vysočiny, ale zkoušela malovat i abstraktně. Žila a tvořila na Pellicově ulici v Brně.[11]

Na Škole uměleckých řemesel v Brně, založené v roce 1924, učila Marie Ehlerová (1907–1979). Byla tu učitelkou kreslení od 1947-1963. Malovala především portréty a používala zářivých barev. Realizovala i několik svých návrhů na nástěnné malby.[12]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ HUSSEINIOVÁ, Andrea. Sakrální výšivka v umění vrcholného baroka. diplomová práce. vyd. Brno: filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2006. 86 s. 
  2. ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Akademie, 1995. 
  3. ↑ ŠÁMAL, Petr. Výtvarné umělkyně 19. století v Čechách. Praha: FFUK, 2006. 
  4. ↑ FIALKA, Miloslav. ak.malířka Zdenka Vorlová–Vlčková. [s.l.]: Tváře, 2014. 
  5. ↑ Vánoce M.Fischerové Kvěchové. Xantipa. Roč. 2013, čís. 12. 
  6. ↑ SVRČEK, J.B. Linka Procházková. Praha: NČVU, 1960. 
  7. ↑ JUGA, David. Helena Bochořáková. [s.l.]: MU, 2010. 
  8. ↑ LAICHTER, Prokop. Životní pouť Věry Jičínské. soukromé. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1965. 
  9. ↑ Věra Fridrichová. katalog DU. Roč. 1976/77. 
  10. ↑ SLAVÍČEK, Antonín. Dopisy. [s.l.]: [s.n.] 
  11. ↑ CHMEL, Zdeněk. Galerie brněnských osobností. Brno: Ante, 1998. 
  12. ↑ DOSTÁL, František. Marie Ehlerová. katalog. Leden/únor, roč. 1958. 

Literatura editovat

  • Žena umělkyně. Roztoky u Prahy: [s.n.], 2005. 
  • PACHMANOVÁ, Martina. Neznámá území. Praha: Argo, 2004. 
  • PACHMANOVÁ, Martina. Z Prahy až do Buenos Aires. Praha: VŠUP, 2014. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Malířky_působící_v_Brně_od_18._do_poloviny_20._století&oldid=23762042“