Malá Prašivá je horský spočinek, vybíhající 1,3 km směrem na západ od mateřské hory Prašivá (843 m), v Moravskoslezských Beskydech v blízkosti Vyšních Lhot při severním okraji CHKO Beskydy. Dosahuje výše 706 m n. m., na jejím vrcholu se nachází Chata Prašivá a Kostel svatého Antonína Paduánského ze 17. století.

Malá Prašivá
Malá Prašivá od Vyšních Lhot (2011)
Malá Prašivá od Vyšních Lhot (2011)

Vrchol706 m n. m.
Prominence2 m ↓ východní sedlo
Izolace0,1 km → Prašivá
Poznámkavýhled
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříMoravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Ropická rozsocha / Smrčinsko-čepelský hřbet
Souřadnice
Malá Prašivá
Malá Prašivá
PovodíMorávka / LučinaOstraviceOdra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pojmenování „Prašivá“ pochází z předkřesťanské doby, kdy se do lesů na svazích hory vyváželi lidé nemocní prašivinou.[1]

Hora se nachází v katastru obce Vyšní Lhoty. Malou Prašivou začíná hřeben, který dále pokračuje Prašivou, Čuplem, Lipím, Ropičkou, Příslopem, Velkým Lipovým a Ropicí.

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Antonína Paduánského (Prašivá).

Téměř na vrcholku Malé Prašivé se nachází dřevěný kostel z roku 1640 zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému. Prašivá se postupně stala významným poutním místem pro Těšínsko i nedalekou Moravu a Slovensko.[1] Poutě se na Prašivou (lidově „Prašivku“) konají doposud.[1]

 
Chata Prašivá (2006)

Již od konce 19. století se uvažovalo o tom, že by na Prašivé měla vzniknout turistická chata. Když se 1. září 1910 konala ustanovující schůze spolku Beskydská jednota slezská, jedním z jejich cílů byla výstavba turistické chaty na Prašivé. Jejich úmysl byl mimo jiné motivován snahou podpořit turistický ruch Čechů po Beskydech, protože většina tehdejších beskydských turistických ubytoven patřila Němcům.[2] Beskydská jednota slezská v roce 1912 odkoupila stavební parcelu u vrcholu Prašivé od manželů Velčovských a začala chystat plány na výstavbu. Následkem první světové války však byla stavba chaty pozdržena a znovu se o ní začalo uvažovat v roce 1918.[1]

Po řadě příprav bylo v 11. dubna 1921 započato s výstavbou chaty podle projektu místeckého stavitele Jara Čermáka. Již 2. října téhož roku byla chata oficiálně otevřena.[1][2] Chata měla tři podlaží. V prvním se nacházela jídelna s výčepem, kuchyní a verandou, druhé patro zabírala obytná část a třetí patro rozhledna.[1] Na stavbu chaty přispěla řada peněžních ústavů, okolních obcí i drobnějších dárců včetně Petra Bezruče a T. G. Masaryka, který dokonce přispěl částkou 5000 Kčs, což byla relativně vysoká částka vzhledem k celkovému rozpočtu 273 300 Kčs.[1]

Během druhé světové války připadla chata německému turistickému spolku Beskidenverein a přístup na ní byl zakázán. Po únoru 1948 byla chata znárodněna, po roce 1989 připadla Klubu českých turistů Frýdek-Místek.[1]

 
Kostel sv. Antonína Paduánského na Malé Prašivé

Pověsti

editovat
  • Když v roce 1640 pořádal v lesích na Prašivé hon hrabě Jiří Oppersdorf, spatřil v lese jelena a jal se ho pronásledovat. Jelen ho zavedl hluboko do lesů, daleko od hraběcí družiny. Když se jelen na chvíli zastavil, hrabě jej postřelil. Rána však nebyla smrtelná a jelen se vrhl na hraběte. Ten ve snaze uhnout jeho ostrým parohům se schoval za strom, avšak jelen strom probodl a uvěznil v něm sebe i hraběte. Teprve po třech dnech zoufalství, bolesti a hladu byl hrabě nalezen. Z vděčnosti nad tím, že si zachránil holý život, nechal postavit na Prašivé dřevěný kostel, který tam stojí dodnes.[1][3]
  • Podle jiné pověsti se dívka, která na den sv. Antonína tj. 13. června dojde bosa až ke kostelu, do roka provdá.
  • Zvon z kostela sv. Antonína Paduánského je prý mimořádně účinný při zvonění na mraky

Přístup

editovat
  •   Trasa ze žel. stanice Dobratice pod Prašivou: délka 6 km
  •   Trasa z Komorní Lhotky: délka 4,5 km
  •   Trasa z Raškovic: délka 3,5 km
  •   Trasa z Raškovic od hotelu Ondráš přes Pražmo: délka 7,5 km
  • Cyklotrasa 6174 ze směru od Vyšních Lhot

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i SCHULHAUSER, Tadeusz. Chata na Prašivé má 90 let. Beskydy: tourist info. Zima 2011, čís. 12, s. 2. 
  2. a b Historie chaty na Prašivé [online]. Web Chaty Prašivé [cit. 2012-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-13. 
  3. HEGAROVÁ, Věra. Pověsti slezského lidu: Prašivá [online]. Web Regionální knihovny Karviná [cit. 2012-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. 

Literatura

editovat
  • MIKULÁŠ, J. L. Pověst o zvonku ve Vyšních Lhotách na Těšínsku proti mračnům. IN: Český lid 1927, str. 329 – 330.

Externí odkazy

editovat