Nidský maják
Nidský maják (litevsky Nidos švyturys nebo Urbo kalno švyturys) stojí na Kurské kose v Nidě, 900 m od Baltského moře na kopci Urbo kalnas (51 m n. m.) v Národním parku Kuršská kosa.[1][2] Provozovatel majáku je Klaipėda State Seaport (Státní námořní přístav Klaipéda), správce areálu je správa Národního parku Kuršská kosa.[3]
| Nidský maják Nidos švyturys Urbo kalno švyturys | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 55°18′18,35″ s. š., 20°59′41,79″ v. d. |
| Zřízení | 1874 |
| Konstrukce | železobetonová válcová věž s ochozem a lucernou |
| Datum prvního svícení | 24. říjen 1874 |
| První stavba | 1953 |
| Automatizován | 2016 |
| Označení/Konfigurace | ARLHS: LIT-004 LTSA: LT-0050 Admiralty: C3318 NGA: 11984 |
| Výška | výška majáku:29,3 m ohnisková výška: 77 m |
| Originální čočka | Fresnelova |
| Současná čočka | EMB-930M |
| Dosah | 22 nm (40,7 km) |
| Charakteristika | Fl(2) W 5.8s |
 | |
Historie editovat
První maják v Nidě byl postaven po sjednocení Německa z nařízení pruského krále v roce 1783. Šestiboká věž vysoká 23 metrů byla postavena z červených cihel a vedla k ní dlážděná cesta s 200 schody, kterou vybudovali francouzští váleční zajatci. Při stavbě majáku byl zalesňován 51,4 m vysoký kopec Urbo. Přes písek od Nidy ke schodům byla vybudována speciální promenáda. Maják byl poprvé rozsvícen 24. října 1874. Původním zdrojem světla byly hořáky na petrolej s dosvitem 21 nm a charakteristikou světla se čtyř sekundovým zábleskem každých deset sekund.[1][4]
U majáku na západní straně byl postaven zděný sklad na petrolej. Na začátku cesty k majáku byl postaven dům pro strážce majáku, ve kterém mimo jiné sídlil i celní úřad. V roce 1937 byl vybaven radiostanicí a anténním systémem, který zabezpečoval spojení s loděmi.[5]
V roce 1944, na konci druhé světové války, byla věž majáku vyhozena do vzduchu ustupujícími německými vojáky. V roce 1945 byla postavena dřevěná věž s lucernou a v roce 1953 byl rozsvícen nový maják. V roce 1952 byly u domu strážce postaveny budovy skladu, administrativní budovy, skladu paliva, hospodářské budovy a studna.[5]
V roce 1979 původní tmavě červený vzhled majáku změněn na červeno-bíle pruhovaný.[5]
V roce 1991 byl Nidský maják vysvěcen a pojmenován po svatém Petrovi, patronovi rybářů.[1]
Od roku 2017 je kulturní památkou Litvy.[5]
Popis editovat
Nidský maják je železobetonová válcová věž vysoká 29,3 m s ochozem a lucernou s vodorovnými červenými a bílými pruhy. Maják je bez obsluhy plně automatizován. V případě výpadku elektrické energie ze sítě se automaticky přepne na vlastní napájecí stanici.[4]
Světelný zdroj editovat
Ohnisko světelného zdroje se nachází v nadmořské výšce 79 m a je viditelné na vzdálenost 22 nm (asi 40 km). Jeho původní Fresnelova čočka byla vyrobena ve sklárně na výrobu optického skla v Izjumu v Charkovské oblasti na Ukrajině. Než byla čočka v roce 1874 instalována do majáku, byla vystavena na světové výstavě v Paříži ve Francii, kde získala ocenění. V roce 1958 byla instalována nová optika.[6] V roce 1964 byl maják elektrifikován. Jako zdroj světla sloužil systém šesti žárovek, z nichž jedna svítila a pokud vyhořela, automaticky ji nahradila druhá.[1][7] Na konci roku 2016 byla tato soustava nahrazena jednou LED optikou EMB-930M.[8][1]
Charakteristika světla je Fl(2) W 5,8s (to je 2 krátké záblesky každých 5,8 sekund)
-
Původní šestiboký maják -
Okolí majáku -
V noci -
-
-
Vyhlídka z majáku -
Vyhlídka z majáku
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nidos švyturys na litevské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Nidos švyturys [online]. 2020-11-30 [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-22. (litevsky)
- ↑ Urbo kalnas [online]. 2020-11-30 [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-22. (litevsky)
- ↑ Lighthouses of Lithuania. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Nidos švyturys. nerija.lrv.lt [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-22.
- ↑ a b c d Nidos švyturio statinių komplekso švyturys. kvr.kpd.lt [online]. 2017-12-12 [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Nida lighthouse, info panel. www.lightphotos.net [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Leuchttürme, Lighthouses. www.leuchtturm-web.de [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ List Of Lights In Lithuanian Waters • Baltic Sea. S. 27. ltsa.lrv.lt [online]. 11-01-2021 [cit. 2022-10-22]. S. 27. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-24.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu maják Nida na Wikimedia Commons
