Maják Kikut
Maják Kikut (polsky Latarnia Morska Kikut, anglicky Kikut Lighthouse) stojí v Polsku na pobřeží Baltského moře v Pomořanském zálivu nedaleko obce Wisełka okres Kamień Západopomořanské vojvodství ve Wolinském národním parku.
| Maják Kikut | |
|---|---|
 Maják Kikut | |
| Lokace | Wolinský národní park, Baltské moře, Polsko |
| Souřadnice | 53°58′52,75″ s. š., 14°34′49,96″ v. d. |
| Konstrukce | Kámen, cihla |
| Datum prvního svícení | 15. ledna 1962 |
| První stavba | 1826 strážní věž 1962 maják |
| Označení/Konfigurace | ARLHS: POL 011 Admiralty: C2892 NGA: 6496 |
| Výška | 18 m |
| Dosah | 16 nm (30 km) |
| Charakteristika | Iso W 10s |
 | |
Nachází se na ostrově Wolin na kopci Kikut (73 m n. m.) mezi majáky Świnoujście (asi 28 km západně) a Niechorze (30 km východně).
Historie
editovatPůvodní kamenná věž byla postavena v roce 1826 a sloužila jako strážní a vyhlídková věž. S nárůstem lodní dopravy v přístavech Štětín-Svinoústí bylo rozhodnuto o postavení majáku pro bezpečnější navádění lodí. Projekt přestavby věže byl realizován v Námořní stavební projekční kanceláři (Biuro Projektantów Budownictwa Morskiego) v Gdaňsku.[1] Kamenná věž byla zvýšená cihlovou nástavbou a na ní posazena válcová lucerna. Dne 15. ledna 1962 byl maják uveden do provozu.[2]
V roce 1994 byla provedena generální oprava.[1]
Maják je ve správě Námořního úřadu (Urząd Morski) ve Štětíně.[3] Maják není přístupný veřejnosti.[4]
Popis
editovatVálcová věž je do výšky 10,20 m kamenná a pak je 2,60 m zděná červenou cihlou. Je ukončená ochozem a válcovou lucernou s černou kuželovou střechou.[5][1]
Zdroj světla s dosvitem do 16 námořních mil je ve výšce 91,50 m n. m. a tvořila jej elektrická 1000 W žárovka a rezervní plynové osvětlení. Od roku 1994 je v lucerně instalována cylindrická čočka o průměru 500 mm a panel s halogenovými reflektory (šest žárovek s výkonem 75 W každá).[6] V případě poruchy je automaticky rozsvícena druhá náhradní žárovka, při výpadku proudu jsou k dispozici akumulátory. Lucerna má skleněná okna pouze obrácená k moři, z pevniny není světlo vidět. Maják je plně automatizován a jako jediný na pobřeží je bez lidské stálé obsluhy. Na kopuli lucerny jsou instalovány směrové antény telekomunikačních operátorů.[7]
Data
editovat- výška světelného zdroje je 91,50 m n. m. (s anténami 95 m n. m.)
- záblesk bílého světla v intervalu 10 sekund (5 s záblesk, 5 s pauza)
označení:[4]
- Admirality C2904
- NGA 6502
- ARLHS POL-014
Turistika
editovatV blízkosti majáku vede červená turistická cesta z obce Wisełka.
Název
editovatNázev je odvozován od německého názvu Kiekturm volně přeloženo jako strážní věž (gucke-dívat se, turm-věž). Popolštěný název byl užíván jak místním obyvatelstvem tak se používá i v odborné literatuře.[1]
Galerie
editovat-
Lucerna -
Model majáku v Parku miniatur, Niechorze -
Výhled z kopce Kikut
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Niechorze Kikut na anglické Wikipedii a Latarnia Morska Kikut na polské Wikipedii.
- ↑ a b c d BACZYŃSKA, Renata. Polskie latarnie morskie i ich związek z gospodarką turystyczną. Bydgoszcz: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 27–29. (polsky) Magisterská práce. Archivováno 12. 7. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Latarnia Morska Kikut. www.blinkfueer.de [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Kikut Lighthouse. www.lighthousedigest.com [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ a b ROWLETT, Russ. Lighthouses of Poland: Baltic Coast. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2021-06-26]. Dostupné online.
- ↑ MARIAN., Czerner,. Latarnie morskie polskiego wybrzeża. Wyd. 3., zmienione. vyd. Poznań: Wydawn. Poznańskie 185 pages, [1] folded leaf of plates s. ISBN 8321006027, ISBN 9788321006024. OCLC 17199508
- ↑ ŁYSEJKO, Apoloniusz. Polskie latarnie morskie. Wrocław: "ZET", 1998. 47, [1] s. s. ISBN 8386736887, ISBN 9788386736881. OCLC 750034678
- ↑ Latarnia Morska Kikut koło Wisełki – Latarnie Morskie nad Bałtykiem.Latarnie Morskie nad Bałtykiem. www.latarnie.pl [online]. [cit. 2018-08-15]. Dostupné online. (polsky)
Literatura
editovat- ŁYSEJKO, Apoloniusz : Polskie Latarnie Morskie. Wrocław: ZET, 1998, s. 40. ISBN 83-86736-88-7
- MARIAN., Czerner,. Latarnie morskie polskiego wybrzeża. Wyd. 3., zmienione. vyd. Poznań: Wydawn. Poznańskie 185 pages, [1] folded leaf of plates s. Dostupné online. ISBN 8321006027, ISBN 9788321006024. OCLC 17199508
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maják Kikut na Wikimedia Commons - Historické fotografie na Latarnia morska Kikut na fotopolska.eu
