Otevřít hlavní menu

Mšice maková (Aphis fabae) také mšice bezová je mšice poškozující listy rostlin sáním. Mšice maková je řazena do čeledě mšicovití (Aphididae), řádu polokřídlí (Hemiptera).[1]

Jak číst taxoboxMšice maková
alternativní popis obrázku chybí
Mšice maková (Aphis fabae)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád polokřídlí (Hemiptera)
Čeleď mšicovití (Aphididae)
Rod Aphis
Binomické jméno
Aphis fabae
(Scopoli, 1763)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vytváří velké kolonie.

Obsah

TaxonomieEditovat

U druhu Aphis fabae je podle Fauna europaea rozeznáváno šest poddruhů:[2]

  • Aphis fabae cirsiiacanthoidis
  • Aphis fabae eryngii
  • Aphis fabae evonymi
  • Aphis fabae fabae
  • Aphis fabae mordvilkoi
  • Aphis fabae solanella

EPPO kódEditovat

APHIFA[3]

Synonyma patogenaEditovat

Podle EPPO je pro patogena s označením Aphis fabae používáno více rozdílných názvů, například Aphis papaveris nebo Doralis fabae.[3]

 
Saje na spodní straně listů, která se deformuje.

České názvyEditovat

Podle Biolib je pro patogena s označením mšice maková používáno více rozdílných názvů, například mšice bezová (Aphis advena), mšice mrlíková (Aphis atriplicis), mšice paznehtíková (Aphis acanthi).[1]

VýskytEditovat

Patogen je celosvětově rozšířen v teplém a subtropickém pásu.[4]

PopisEditovat

Dospělci jsou černí, tmavě nebo černozelení nebo černohnědí a 1,5 – 2,5 mm dlouzí.

HostitelEditovat

Patogen je polyfágní, napadá více než 200 druhů rostlin.

PříznakyEditovat

Deformace a nekrózy listů, krnění a deformace letorostů.[5] Plody jsou deformované. Medovice na listech.

 
Kolonie mšic parazitovaná predátorem.

VýznamEditovat

Snižování listové plochy a kvality plodů jabloně (deformace). Oslabení stromů, snížení sklizně. Snadno dochází k přemnožení. Přenáší virové choroby rostlin, které způsobují podstatnější škody než sání mšic.[4]

 
Vosička napadající mšici.

BiologieEditovat

Mšice má několik generací během roku, z vajíček se líhnou na jaře samice, teprve na začátku léta dochází ke vzniku okřídlených jedinců. Část populace poté migruje na sekundárního hostitele. Přezimují černá vajíčka na zimních hostitelích (primární hostitel), především na brslenech, kalině a pustorylu.[4]

EkologieEditovat

Lesy, parky, zahrady. Predátoři: slunéčka, střevlíci, dravé ploštice, zlatoočky, larvy pestřenek a bejlomor rodu Aphidoletes, pavouci a další.[6] Během sání mohou mšice přenášet virové infekce.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Biolib
  2. faunaeur.org
  3. a b EPPO, APHIFA
  4. a b c wiki.pestinfo.org
  5. agromanual.cz
  6. jikl.cz
  7. konev.cz

Externí odkazyEditovat