Městské opevnění (Litomyšl)

opevnění a kulturní památka České republiky na území obce Litomyšl

Městské opevnění v Litomyšli je kulturní památka, jedná se o drobné pozůstatky původního středověkého opevnění Dolního a Horního Města. Kromě několika zdí a bašt jej tvoří rovněž i Červená věž, která byla součástí opevnění Horního Města.

Městské opevnění
Červená věž
Červená věž
Poloha
AdresaLitomyšl-Město, ČeskoČesko Česko
UliceJiráskova
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky22602/6-4221 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Před výstavbou zděného opevnění měla Litomyšl nejspíše dřevěné nebo jiné dočasné zdi.[1] Ve 14. století však byly v takovém stavu, že hrozilo jejich zřícení. Proto udělil Karel IV. biskupovi Janovi právo na stavbu kamenných zdí.

Litomyšlské hradby jsou poprvé připomínány roku 1351,[2] kdy získal biskup Jan I. právo vybírat poplatek na jejich stavbu. Hradby vznikaly zhruba deset let, postupně od místního zámku (tehdy šlo ještě o hrad) okolo centra města (dříve tzv. Dolního Města). Hrad se stal součástí opevňovacího systému, hradby směřovaly oběma směry k řece Loučné. Zdivo bylo již ve středověku několikrát opravováno, některé rekonstrukční práce si vynutily i požáry, které Litomyšl postihly v 16. století, v letech 1546 a 1560.[3][4] Obnovovány byly rovněž i dvě místní brány; česká (dolní) a německá (horní) náležící k opevnění Dolního Města. Ty byly pojmenovány podle převažujícího obyvatelstva ve směru cestou od brány. Kromě toho existovalo ještě několik malých branek pro průchod hradbami do ostatních směrů.

V druhé polovině 18. století byly dle dobových záznamů hradby poničené hlavně v blízkosti řeky Loučné, na některých místech i zbořené.[3] Přestože vedení města diskutovalo o obnově poničeného opevnění, nedokázalo se shodnout na tom, jestli se tak má stát. V polovině 19. století byly také zbořeny obě místní brány. Poslední části původního zdiva byly zničeny v roce 1904, pozůstatek jednoho bastionu a některé zdi trasované okolo klášterní a děkanské zahrady však jsou dochovány až do současnosti, stejně jako některé zdi okolo bývalého Panského mlýna. Zboření hradeb unikla i tzv. Červená věž.

Od roku 1964 jsou pozůstatky opevnění evidovány jako kulturní památka.[5]

Reference

editovat
  1. SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl 1259–2009. Litomyšl: Město Litomyšl, 2009. 616 s. ISBN 978-80-254-5129-8. S. 37. 
  2. MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres litomyšlský. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. S. 18. 
  3. a b MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres litomyšlský. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. S. 20. 
  4. SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl 1259–2009. Litomyšl: Město Litomyšl, 2009. 616 s. ISBN 978-80-254-5129-8. S. 101. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-07]. Identifikátor záznamu 133555 : městské opevnění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

editovat