Městská jatka (Kraslice)

jatka a kulturní památka České republiky na území obce Kraslice

Městská jatka je památkově chráněný areál v Kraslicíchokrese Sokolov, vybudovaný na počátku 20. století k porážce hospodářských zvířat. Soubor secesních staveb se nachází nad pravým břehem říčky Svatavy u jižního okraje města v ulici U elektrárny. V interiéru se nachází expozice zrekonstruovaného strojního zařízení jatek.[1]

Městská jatka
v Kraslicích
Pohled od severu
Pohled od severu
Základní informace
Sloh secese
Architekt Anton Möller
Výstavba 1903–1904
Stavebník Město Kraslice
Současný majitel soukromý vlastník
Poloha
Adresa U elektrárny 1928, 636, Kraslice, ČeskoČesko Česko
Ulice U elektrárny
Souřadnice
Městská jatka v Kraslicích
Městská jatka
v Kraslicích
Další informace
Rejstříkové číslo památky 100974 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S výjimkou objektu trafostanice, postavené na místě bývalé elektrárny, je areál od roku 2004 chráněn jako kulturní památka.[2]

HistorieEditovat

Na místě vyhořelé prádelny Heinricha Pilze byly v těsné blízkosti železniční trati vybudovány jatky společně s městskou elektrárnou. Architektem byl varnsdorfský architekt Anton Möller, který se specializoval na obdobné objekty. Literatura uvádí, že inspiraci hledal v maurské nebo balkánské architektuře.[3] Postupně jich vyprojektoval až 24 na celém území tehdejšího Rakouska-Uherska, jatka v Kraslicích jsou mezi nimi považována za nejzachovalejší.[4]

Budovy postavil místní stavitel Anton Gerstner, strojní zařízení dodala pražská Rustonka. Do areálu vedla kolej z tehdejšího dolního nádraží (nyní vlaková zastávka Kraslice předměstí), aby vagony s dobytkem mohly zajíždět do jatek. Ve 30. letech 20. století proběhla modernizace, technologii pro chladírnu dodala První brněnská strojírna, manipulační zařízení jatek vyrobily plzeňské Škodovy závody.[5]

Až do roku 1990 sloužil areál svému účelu. Od roku 2002 jsou budovy v soukromém vlastnictví, využívané jako obchod se stavebninami a stylová restaurace.[1][6]

Stavební podoba a technologické vybaveníEditovat

 
Pohled od severozápadu

Areál sestává z hlavní budovy čp. 1928, pomocné provozní haly, objektu se sociálním zařízením a obytné budovy čp. 636. Obytná budova je zděný dvoupodlažní objekt s dochovaným architektonickým členěním fasádkeramickými tvarovkami. Centrální výrobní objekt tvoří přízemní zděná budova s polopatrem. Jedná se o osově symetrickou dvojici porážkových hal. Severní hala byla určena pro vepřový dobytek, jižní pro dobytek hovězí. Haly jsou propojeny manipulačním traktem předchladírny a při východní straně spojeny se střední, patrovou budovou chladírny. Severní a jižní část je doplněna dvěma budovami stájí. Na příčné ose stojí při západní straně chladírny 25 metrů vysoká kónická dvoupatrová věž završená jehlancovou střechou s makovicí. V jejím přízemí se nachází strojovna a kotelna s výparníky, v patře nádrže na horkou a studenou vodu. K věži po obou stranách přiléhají místnosti dršťkáren.[5][3][7]

V areálu bývalých jatek se dochovala značná část původních technologických zařízení. Ve výparníkové věži se dochoval chladicí systém s ležatým jednoválcovým kompresorem, původně poháněným velkým parním strojem. Ten byl později nahrazen elektromotorem firmy Siemens. Výrobník ledu sloužil nejen pro jatka k chlazení masa, ale zásobovaly se jím i okolní hospody. K odvádění ohřátého vzduchu z výměníku sloužil radiální ventilátor s jedním oběžným kolem. Rovněž se dochoval výměník s hadem kovových trubek, visutá kolejová dráha pro přepravu z porážkových hal a zdvihací zařízení k manipulaci s břemeny na kolejovou dráhu.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Poznej Sokolovsko [online]. poznejsokolovsko.cz [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  2. Městská jatka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  3. a b PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 365. 
  4. ZENKL, Lumír. Anton Möller, projektant kostela sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. Mandava. Ročenka Klubu přátel muzea Varnsdorf 2018-2019. Listopad 2019, s. 120-130. 
  5. a b BERAN, Lukáš, et al. Industriální topografie, průmyslová architektura a technické stavby, Karlovarský kraj. Příprava vydání Dvořáková Dita. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. ISBN 978-80-01-04919-8. S. 88-89. 
  6. Městská jatka v Kraslicích [online]. Živý kraj [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  7. Městská jatka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 
  8. Soupis vnitřního vybavení městských jatek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-01]. S. 4. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat