Otevřít hlavní menu

Městská autobusová doprava v Berouně a v Králově Dvoře

Nízkopodlažní autobus Irisbus Citybus, za ním linkový SOR C 9,5
Nový městský autobus Karosa B 952
Dva z berounských autobusů v provozu

V okresním městě Beroun a sousedním městě Králův Dvůr (které v letech 1980–1990 bylo součástí Berouna) je společná síť městské autobusové dopravy, která zasahuje i do obcí Hýskov a Nižbor. V současnosti jsou v provozu čtyři linky, jejichž zkrácené označení, používané na vozidlech a zastávkách, je tvořeno písmeny, což je v rámci české MHD poměrně vzácné a v nesouladu s některými právními předpisy.

Historický vývojEditovat

Beroun sám o sobě není velké či rozlehlé město, vytváří však větší aglomeraci společně s nedalekým Královým Dvorem (s ním také v letech 19801990 tvořil jeden celek). Do počátku 90. let zajišťoval městskou dopravu krajský, později okresní podnik ČSAD. Ještě v letech 1991/1992 a 1992/1993 bylo pod celostátním číslem 12820 vedeno 10 linek městské dopravy Berouna a Králova Dvora (linky 1 až 10). Koncem období ČSAD byla MHD zajištěna šesti linkami označenými čísly 1 – 6.

V 90. letech provozoval berounskou MHD dopravce Zdeněk Fedorka – FEDOS a zavedl označování svých městských i meziměstských linek písmeny. V této době bylo do systému integrováno i město Zdice.

Meziměstské linky obou dopravců ve směru Zdice – Praha měly písmenné značení až do 10. prosince 2006, přičemž v posledních letech na nich bylo zakázáno přepravovat místní frekvenci v obvodu MHD Beroun. Označení Z (210302) a P (210301) měly linky Zdice – Praha firmy FEDOS, přičemž linka Z končila na Zličíně; obě linky postupně ukončily provoz koncem roku 2006. Označení K měla linka Zdice – Praha firmy Probo Trans Beroun, která původně končila na Smíchově na Knížecí, později na Nových Butovicích (od prosince 2006 v SID jako linka C19).

Od 1. ledna 2001 provozovala městskou dopravu společnost PROBO TRANS BEROUN spol. s r. o. vzniklá transformací z původního berounského podniku ČSAD. PROBO TRANS setrval u písmenného označování linek, městské linky jsou značené písmeny A, B, C a H. Licenční čísla městských linek jsou 215001 až 215004, hypotetické označení v rámci SID je C1 až C4. Linka H (215004, písmeno podle místní části Hostím) je zároveň prodloužením linky 384 Pražské integrované dopravy. Linka B byla od 11. října 2009 přečíslována z „městského“ licenčního čísla 215002 na 210002.

Postupně začaly přibývat do vozového parku různé nové autobusy, například Citybusy 12M, a později také Karosy B 952. Posledními přírůstky, které lze spatřit v ulicích města, jsou autobusy typů SOR B 9,5 a SOR B 10,5. Vozidla jsou opatřena bílo-červeným nátěrem s logem dopravce.

Od 1. ledna roku 1996 do Berouna zasahuje i Pražská integrovaná doprava, nejprve jen železnice, později se objevily i autobusové linky PID.

Od 1. května 2009 přešlo provozování dopravy z PROBO TRANS BEROUN s. r. o. na PROBO BUS a. s., provozu a cestujících se změna prakticky nedotkla.

Charakter sítěEditovat

Městská doprava zde obsluhuje celé město podlouhlého tvaru, včetně okolních sídel či obcí Králův Dvůr, Popovice, Počaply, Jarov, Hostim, Svatý Jan pod Skalou, Zdejcina, Žloukovice a Nižbor. Důležitým přestupním uzlem pak je autobusové stanoviště v těsné blízkosti železniční stanice Beroun. Garáže se nacházejí nedaleko Králova Dvora.

Autobusovou síť tvořily podle údajů z první poloviny roku 2006 čtyři linky, na ně je nasazováno celkem 10 autobusů (v roce 2008 uvádí dopravce 9 autobusů). Ty ujedou ročně dohromady okolo 600 000 km a svezou průměrně kolem 1,5 milionů cestujících.

Od 1. ledna 2005 je berounská síť městských linek integrována s ostatními linkami dopravce PROBO TRANS BEROUN, spol. s r. o. do systému Integrované dopravy Berounska (IDB), která je součástí systému SID.

Externí odkazyEditovat