Lunar Orbiter 2 byla umělá družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-100A.[1]

Lunar Orbiter 2
COSPAR1966-100A
Katalogové číslo2534
Start6. listopadu 1966 23:21:00 UTC
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaAtlas Agena D
Stav objektuřízený dopad na Měsíc
ZánikZánik
Zánik11. října 1967
ProvozovatelUSA, NASA
VýrobceBoeing
Druhměsíční sonda
ProgramProgram Lunar Orbiter
Hmotnost389 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Úkol mise

editovat

Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.

Základní údaje

editovat

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce. Její váha byla 389 kg. Byla vybavena mj. brzdícím motorem a fotografickým systémem. Dva objektivy umožňovaly snímat detaily z výšky 80 km o velikosti 1 metr. Na film 70 mm se vešlo 200 dvojexpozic, které byly rádiovou cestou odesílány na Zem.

Další známé družice USA s podobným označením byly Lunar Explorer.

 
Snímek kráteru Koperník pořízený sondou Lunar Explorer 2

Průběh mise

editovat

Sonda s raketou Atlas Agena D odstartovala 7. listopadu 1966. Byla navedena na orbitální dráhu Měsíce z původně parkovací dráhy u Země. První korekce dráhy byla 8. listopadu, třetí o tři dny později, čtvrtá 17. listopadu 1966 . Tím se sonda dostala na selenocentrickou oběžnou dráhu ve výši 46–1836 km nad povrchem Měsíce s dobou oběhu 216 minut. Z ní pak začala pořizovat snímky kráterů Koperník a Marius, také kráter vzniklý dopadem sondy Ranger 8 a další desítky záběrů míst vhodných pro pozdější přistání astronautů v rámci programu Apollo. Souběžně se snímkováním a ještě řadu měsíců po jeho ukončení probíhal souběžně záznam dopadů mikrometeoritů na povrch sondy a měření radiace.

Po vyčerpání pohonných látek potřebných pro změny polohy sondy byl zapálen brzdící motor a sonda skončila volným pádem 11. října 1967 rozbitá na povrchu Měsíce.[1]

Reference

editovat
  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 258. 

Externí odkazy

editovat