Lucia Berlinová

americká spisovatelka

Lucia Berlinová (12. listopadu 1936 Juneau Aljaška12. listopadu 2004 Marina del Rey u Los Angeles) byla americká spisovatelka, která převážnou část své tvorby věnovala psaní povídek. Proslulosti dosáhla až posmrtně.

Lucia Berlinová
Rodné jménoBrown
Narození12. listopadu 1936
Juneau
Úmrtí12. listopadu 2004 (ve věku 68 let)
Marina del Rey
Povoláníspisovatelka
OceněníAmerican Book Awards (1991)
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Berlinová se narodila jako dcera důlního inženýra. Rodina se s ním stěhovala po hornických městečkách na Aljašce, v Idaho, Kentucky a Montaně. V deseti letech onemocněla skoliózou, v důsledku čehož byla později nucena nosit korzet.

Někteří literární kritici rozdělují život Berlinové do několika období. První trvalo do roku 1946, které její rodina strávila stěhováním. Dalším bylo mládí v letech 1947–1954, které Berlinová prožila v Arizoně a v Chile. Od roku 1955 studovala na univerzitě v Novém Mexiku žurnalistiku. V letech 1954–1968 žila kromě Nového Mexika v New Yorku a Mexiku. V tomto časovém rozmezí prožila tři neúspěšná manželství, z nichž jí zůstali čtyři synové, o něž se musela starat.[1] Sedmdesátá a osmdesátá léta byla v jejím životě komplikovaná. Postupně vystřídala několik zaměstnání, mj. pracovala jako recepční v nemocnici, uklízečka, asistentka lékaře a spojovatelka. Zároveň se potýkala se závislostí na alkoholu a absolvovala několik odvykacích kůr.[2] V letech 1991–1992 pobývala v Mexico City, kde pečovala o sestru Sally, která umírala na rakovinu. Od roku 1994 vedla na coloradské univerzitě v Boulderu kurzy tvůrčího psaní. V roce 2000 musela s touto činností v důsledku zhoršujícího se zdraví skončit.

DíloEditovat

Až na dva nedokončené romány z počátku 60. let se Berlinová věnovala výhradně psaní povídek. Jsou převážně autobiografické. Zachycuje v nich bez příkras a patosu pohnuté etapy svého života. Vystupují v nich její rodinní příslušníci: otec, matka, sestra, manžel závislý na drogách a další příbuzní. Popisuje pobyty na odvykacích kůrách, provoz ve velké nemocnici i práci zdravotní sestry u lékaře. V češtině dosud vyšel v překladu Martiny Knápkové výbor z povídek s názvem Manuál pro uklízečky. Překlad byl v roce 2020 nominovaný na cenu Magnesia Litera.

Výbor z publikací:

  • A Manual for Cleaning Ladies (1977)
  • Angels Laundromat (1981)
  • Homesick (1991) – za tento svazek povídek obdržela Americkou knižní cenu
  • So Long (1993)
  • Where I Live Now (1999)
  • A Manual for Cleaning Women (2015)
  • Evening in Paradise (2018) – výbor z povídek
  • Welcome Home (2018) – výběr z korespondence

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BERLINOVÁ, Lucia. Manuál pro uklizečky. Praha: Argo, 2019. 259 s. ISBN 978-80-257-2635-8. Kapitola Dvořáková, Alena, Čpavkem a vanilkou, s. 251–259.
  2. Biogram na Československé bibliografické databázi.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat