Otevřít hlavní menu

Loretánská kaple v Jaroměřicích nad Rokytnou

kaple v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Půdorys jaroměřické lorety. Pomyslná osa protínající čísla (1) a (2) je dnešní ulicí Klášterní

Loretánská kapleJaroměřicích nad Rokytnou je již neexistující loretánská kaple dokončená v roce 1673 při jaroměřickém klášteře servitů.

Obsah

HistorieEditovat

Zbudování jaroměřické lorety souvisí se závazkem Jana Antonína z Questenberka, jejž učinil, když byl v 60. letech 17. století těžce nemocen.[1] Se stavbou lorety se započalo v roce 1668 v místě bývalého domu Koráb, sídla duchovního personálu lhotského špitálu. Plánem bylo, aby mariánský domek obklopoval uzavřený prostor tvořený oběžnou, křížovou chodbou.[2] Vzorem jaroměřické lorety byla loretánská kaple v Mikulově. Stavba byla dokončena v roce 1673. První slavnostní mše svaté 17. září se zúčastnil i sám císař Leopold I. Pod dlažbou loretánské kaple byla vybudována questenberská hrobka.

Jaroměřická loreta se stala cílem slavných poutí.[3] Syn Jana Antonína Jan Adam z Questenberku se obíral myšlenkou postavit při loretě a klášteru velký klášterní kostel. Tento záměr však zůstal jen na papíře.[4]

Když byl v roce 1784 servitský klášter zrušen a jeho objekt koupen hrabětem Dominikem Ondřej z Kounic s tím úmyslem, že v něm zřídí továrnu na výrobu sukna, koupil Kounic roku 1785 spolu s klášterem i loretu s ambitem. Podle jeho rozhodnutí byla loreta zbořena spolu se schodištěm k ní, ambit byl stavebně přeměněn na 14 bytů a stojí dodnes. V dnešní uličce Klášterní, procházející místem, kde uprostřed ambitu stávala loretánská kaple, je evidováno 16 adres. Questenberské a jiné ostatky z hrobky pod loretou byly přeneseny do svatojosefské kaple a poté na nový jaroměřický hřbitov.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FIŠER, J. Jaroměřický památník Jaroměřice nad Rokytnou, 1939
  2. PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. Díl I. 1. vyd. Arca JiMfa: Třebíč, 1994. ISBN 80-85766-38-8
  3. SUCHARDA, J., NOVÁČEK, O., JIČÍNSKÝ, P. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. Hrotovice : PhDr. Jan Sucharda – JAS Hrotovice, 2002
  4. Záměr dokládá např. kresba přisuzovaná N. Millichovi zachycující ideální návrh jaroměřického barokního areálu po roce 1716.

Externí odkazyEditovat