Lockheed C-141 Starlifter
Lockheed C-141 Starlifter byl vojenský čtyřmotorový proudový hornoplošník s úhlem šípu křídla 25° a ocasními plochami do T, který sloužil v americkém letectvu (USAF). Vyvinut byl na počátku 60. let a až do září 2005 byl v aktivní službě, kdy přepravoval náklad a vojsko.
| C-141 Starlifter | |
|---|---|
 Lockheed C-141C Starlifter, USAF | |
| Určení | transportní letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Lockheed Corporation |
| První let | 17. prosince 1963 |
| Zařazeno | 1965 |
| Vyřazeno | 6. května 2006 |
| Uživatel | USAF NASA |
| Výroba | 1963–1968 |
| Vyrobeno kusů | 285 ks |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vývoj editovat
_on_ramp.jpg)
Navržen byl podle požadavků SOR-182 z května roku 1960, aby nahradil pomalejší nákladní letadla s pístovým motorem jako byl C-124 Globemaster II. První z pěti ověřovacích kusů poprvé vzlétl v roce 1963 pod označením C-141A Starlifter. Dodávky 285 letadel začaly v roce 1965: 284 pro letectvo a jeden pro NASA jako létající observatoř. Ihned byly nasazeny především na transpacifické tratě pro zásobování amerických jednotek ve Vietnamu.
V průběhu 70. let 20. století bylo 270 z 274 zbývajících C-141 postupně modernizováno. trup byl prodloužen díly před a za křídlem o 7,11 m a letoun byl současně vybaven nástavcem pro tankování paliva za letu. Dopravní kapacita se tak zvýšila o 30%. Prototyp nové verze YC-141B poprvé vzlétl 24. března 1977. Třináct transportních Starlifterů C-141B u 437. leteckého pluku bylo vybaveno pro zvláštní operace v nízkých výškách (SOLL), včetně systému FLIR (Forward-Looking Infra-Red) a ECM (Electronic Counter Measures)[1].
Další verze nesla označení C-141C, z nichž poslední Lockheed dokončil 29. června 1982. V letech 1997 až 1999 USAF 64 z nich modernizovaly speciálně pro velitelství leteckých záloh. Stroje měly instalovány nové palubní desky s obrazovkami, GPS, řídící systém pro zhoršené povětrnostní podmínky a obranný systém včetně výstražného radiolokačního přijímače.
Letouny zůstaly v provozu více než 40 let do roku 2006, kdy je letectvo vyřadilo ze služby a nahradilo transportními letouny C-17 Globemaster III.
Specifikace (C-141B Starlifter) editovat
Technické údaje editovat
- Posádka: 5-7: 2 piloti, 2 letečtí inženýři, jeden navigátor, 1 správce nákladu (druhý správce běžně na palubě; v pozdějších letech byli navigátoři na palubě pouze při výsadkových misích); 5x lékařská posádka (2 zdravotní sestry, 3 laboranti) při evakuacích letech
- Délka: 51,3 m
- Výška: 12 m
- Rozpětí: 48,8 m
- Plocha křídel: 300 m²
- Užitečné zatížení: 42,5 t
- Hmotnost prázdného stroje: 65 542 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 147 000 kg
- Pohonné jednotky: 4× dvouproudový motor Pratt & Whitney TF33-P-7 každý o tahu 90,1 kN
Výkony editovat
- Maximální rychlost: 912 km/h
- Dolet: 4 723 km
- Přeletový dolet: 9 880 km
- Dostup: 12 500 m
- Počáteční stoupavost: 13,2 m/s
- Plošné zatížení: 490 kg/m²
- Poměr tah hmotnost: 0,25
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ David Donald, Lockheed C-141 Starlifter, Vojenská letadla, 2002, str. 86
Literatura editovat
- DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 86.
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 362 a 367.
- NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 5. Praha: Naše vojsko, 1982. 432 s. Kapitola Letadla pro vojenskou dopravu, s. 337 a 338.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lockheed C-141 Starlifter na Wikimedia Commons - Galerie Lockheed C-141 Starlifter na Wikimedia Commons
- (anglicky) C-141 na amarcexperience.com
- Kamufláže letounu Lockheed C-141 Starlifter Archivováno 25. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Fotogalerie letounu Lockheed C-141 Starlifter
