Llandover

nejstarší oddělení (epocha) siluru

Llandovery [chlandovery] (někdy též llandover[1]) je v geologii nejspodnější oddělení silurského útvaru. Stejnojmenná epocha, v níž toto oddělení vznikalo, trvala více než 10 miliónů let a je tak nejdelší v rámci silurské periody. Započala po ordoviku před 443,8 miliony let a skončila před asi 433,4 miliony let, kdy následuje wenlock.

perioda

/ útvar

epocha /

oddělení

počátek[2]

v Ma B2k[pozn. 1]

odchylka počátku

v ±Ma[2]

délka trvání

v Ma

devon
silur přídolí 423 2,3 3,8
ludlow 427,4 0,5 4,4
wenlock 433,4 0,8 6
llandovery 443,8 1,5 10,4
ordovik

Pojmenování

editovat

Pojmenování stanovil roku 1859 skotský geolog a paleontolog Roderick Murchison[zdroj?] podle města Llandovery ve hrabství Carmarthenshire v jihozápadním Walesu. V češtině je (stejně jako název města) nesklonné.[1]

Rozhraní

editovat

Hranice llandovery jsou jednoznačně určeny pevně stanovenými hranicemi v siluru. Oddělení začíná prvním výskytem graptolitů druhu Akidograptus ascensus a končí (podle novějších studií) nezřetelnou hranicí k wenlocku určenou vymřením konodontů druhu Pterospathodus amorphognathoides. Jako světový stratotyp této hranice byl určen Mezinárodní komisí pro stratigrafii při IUGS odkryv u Dob's Linn, poblíž města Moffat ve Skotsku.

V Česku llandovery odpovídají graptolitové zóny Akidograptus ascensusStomatograptus grandis středočeského siluru.[3]

Rozdělení

editovat

Oddělení llandovery se dále dělí na tři geologické stupně:

věk / stupeň počátek[2]v Ma B2k[pozn. 1] odchylka počátku

v ±Ma[2]

délka trvání

v Ma

vůdčí zkamenělina
telych 438,5 1,1 5,1 brachiopodi - Eocelia intermedia, Eocelia curtisi
aeron 440,8 1,2 2,3 graptoliti - Monnograptus austerus sequens
počátek: graptolit Demirastrites triangulatus[4][5]
rhuddan 443,8 1,5 3 Akidograptus ascensus

Poznámky

editovat
  1. a b Počátek jednotky, resp. stáří její báze (dolní hranice), se uvádí v miliónech let před dneškem (přesněji před rokem 2000). Data jsou nepřesná s odchylkou až několik procent. To je způsobeno převážně nejistotou použitého měření.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Llandovery (Geologie) na německé Wikipedii.

  1. a b Stratigrafická tabulka. www.geology.cz [online]. Česká stratigrafická komise, 2012 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d Česká stratigrafická komise. Mezinárodní chronostratigrafická tabulka v 2021/10 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  3. SVOBODA, Josef Fr.; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI: VLADIMÍR ČECH, KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Naučný geologický slovník, I. díl, A - M. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 611. 
  4. Filip Šára. Mezinárodní unie geologických věd schválila nový stratotyp na Berounsku. novinky.cz [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  5. ŠTORCH, P.; MELCHIN, M.J. Lower Aeronian triangulate monograptids of the genus Demirastrites Eisel, 1912: biostratigraphy, palaeobiogeography, anagenetic changes and speciation. Bulletin of Geosciences. 2018-12-20, s. 513–537. Dostupné online [cit. 2024-02-14]. ISSN 1802-8225. DOI 10.3140/bull.geosci.1731. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • SVOBODA, Josef Fr.; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI: VLADIMÍR ČECH, KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Naučný geologický slovník I. díl, A - M. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 611. 
  • Felix Gradstein, Jim Ogg & Alan Smith: A Geologic timescale. Cambridge University Press 2004 ISBN 978-0-521-78673-7
  • L. R. Cocks: The Ordovician-Silurian Boundary. Episodes, 8(2): 98–100, Beijing 1985 ISSN 0705-3797.
  • M. G. Bassett: The Wenlock Series in the Wenlock Area. In: C. H. Holland und M. G. Bassett (Hrsg.): A global standard for the Silurian System. National Museum of Wales, Geological Series 9: 51–73, Cardiff 1989

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat