Lindnerova vila
Lindnerova vila (německy: Villa Karl Lindner) se nachází v ulici Čajkovského (dříve Humboldtova/Humboldstrasse) v Ústí nad Labem. Vilu z roku 1905 s prvky historismu, secese a lidového stavitelství navrhl architekt Anton Kunert. Od 90. let je neudržovaná a v havarijním stavu, kdy jí chybí téměř celá střecha a propadly se stropy. Některé detaily a fasáda jsou však dosud dobře dochované. Vila se také stala oblíbeným místem fanoušků urbexu.[1][2]
| Lindnerova vila | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | historismus, Arts and Crafts a secese |
| Architekt | Anton Kunert |
| Výstavba | 1905 |
| Stavebník | Karl Lindner |
| Současný majitel | Apartmány Stožec s.r.o. |
| Poloha | |
| Adresa | Čajkovského 1685, Ústí nad Labem-centrum,  Česko |
| Ulice | Čajkovského |
| Souřadnice | 50°39′6,5″ s. š., 14°2′26″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Vila byla postavena v roce 1905 pro hlavního pokladního místní spořitelny Karla Lindnera. Pro návrh vily Lindner zorganizoval užší soutěž, ve které zvítězil mostecký architekt Anton Kunert.[3] V sousedství vily se nacházely honosné domy tehdejší ústecké smetánky. Jedním ze sousedů byl např. tehdejší uhelný magnát a mecenáš Hans Weinmann. Lindner se svým sousedům svými majetkovými poměry nemohl rovnat, čemuž odpovídá i umístění domu na úzké parcele ve svahu. Dům pro manžele, jejich tři děti a služebnou nebyl ani příliš rozlehlý. Z hlediska architektury je však dům velmi unikátní, neboť v sobě snoubí vlivy historismu, secese a lidového stavitelství.[4]
Později v domě z Lindnerových dětí zůstala pouze dcera Juliana, která pracovala jako lékárnice. Její bratři po studiích odešli studovat do Německa. V roce 1945 byl dům zasažen leteckou pumou, ale již za dva roky byl zcela opraven. Po válce Juliana opustila zemi, kvůli odsunu Němců. Po únoru 1948 se honosné vily továrníků v ulici využívaly státní podniky, ale malá a svým umístěním nepraktická Lindnerova vila byla rozdělena na dva byty a pronajata. Později byla předána do majetku nájemníků.[4][5]
Vila byla obývaná do začátku 90. let 20. století. Poté byla dána k prodeji za 400 tisíc korun. Následně však přestala být z neznámých důvodů udržována a postupně začala výrazně chátrat. Degradaci urychlili sběrači kovů a bezdomovci. V roce 2019 se na katastru nemovitostí objevil exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. Jako majitel byla uvedena firma Czechconsult ČR, jejímž jediným majitelem byl německý občan Klaus Paul Willi Göbel. V roce 2022 vilu zakoupila společnost Apartmány Stožec s.r.o., která ji znovu nabídla k prodeji s možností zbourání, protože vila není památkově chráněná.[5]
Komise NPÚ v roce 2023 nedoporučila zahájení řízení o prohlášení Lindnerovy vily kulturní památkou s odůvodněním, že havarijní stav je příliš pokročilý a vila by hypotetickou rekonstrukcí přišla o většinu detailů a tím i o autenticitu.[5]
Popis editovat
Dům se nachází ve svažitém terénu na náspu na úzké parcele. Přístup z ulice Čajkovského je po schodech v mezeře v náspu. Suterén vily je částečně zapuštěný do terénu, kde se nacházel malý byt pro služku. V horních dvou patrech se nacházelo bydlení pro pětičlennou rodinu. Vzhled domu vycházel z módních vlivů, které byly populární v době vzniku. Každé patro nese jiný styl – suterén je z pohledového kamene a cihel, přízemí má na svou dobu moderně horizontálně strukturovanou omítku a horní patro zdobí terasa s imitací hrázděného zdiva a střecha byla zdobena rustikálními detaily.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Lindnerova Vila – Ústí nad Labem [online]. desp.cz, 2020-2-28 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Přitahují mě místa, kde se zastavil čas, říká Ústečan [online]. Ústecký deník, 2011-7-19 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Lindnerova vila [online]. usti-aussig.net [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c HROUDA, Jan. Lindnerova vila [online]. easymap.cz, 2015 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Lindnerova vila [online]. Prázdné domy [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Lindnerova vila na stránce projektu Prázdné domy
- Lindnerova vila v dobovém tisku – Wiener Bauindustrie-Zeitung, 1908 (německy)
- URBEX – Fotografie Lindnerovy vily (2012) na ohrozenestavby.rajce.idnes.cz
- Mizející Ústí: Lindnerova vila ve Vaňově na YouTube