Otevřít hlavní menu

Libero

defenzivní hráč ve fotbalu a volejbalu

Jako libero se v některých sportech označuje speciální bránící hráč.

Obsah

FotbalEditovat

Ve fotbale se jako libero označuje střední obránce, který hraje typicky za ostatními obránci. Také se někdy označuje jako (zadní) stoper. Slouží jako poslední obranná linie. Liberem bývá technicky dobře vybavený hráč, který je schopen rozehrávat a zakládat útok.

Způsob hry s liberem se vyvinul v Itálii, ale moderní pojetí začíná u německého Franze Beckenbauera.

Podrobnější informace naleznete v článku Obránce (fotbal).

VolejbalEditovat

 
Libero srbského týmu – hráč v červeném dresu – při příjmu podání

Ve volejbale je libero speciálně označený hráč, který plní pouze obranné úkoly. V každém týmu můžou být nejvýše dva hráči libero (v jedné chvíli může však ve hře být nejvýše jeden, druhý funguje jako rezervní libero a může za hrajícího libera být kdykoli vystřídán; v případě zranění jediného či obou liber může být pro zbytek zápasu liberem jmenován libovolný další hráč), pro kterého platí některá speciální pravidla:[1][2]

  • Musí nosit dres odlišné barvy (a nesmí být kapitánem družstva).
  • Nesmí podávat, blokovat (ani se pokoušet o blok), ani hrát v přední řadě.
  • Libero smí být střídán libovolněkrát, jeho střídání se do povoleného počtu střídání nepočítají. Při střídání si však ostatní hráči nesmí měnit místa – libera smí na hřišti vystřídat jen ten hráč, kterého libero střídal při svém příchodu.
  • Libero nesmí smečovat (dokončit útočný úder nad rovinou horního okraje sítě).
  • Libero nesmí z přední zóny nahrát vrchním odbitím prsty spoluhráči na smeč.

Pravidla o liberu byla do volejbalu zavedena v roce 1998, v roce 2009 byla zavedena možnost rezervního libera, od roku 2011 je možné opakovaně volně střídat hrajícího a rezervního libera.

ReferenceEditovat

  1. FIVB Rules of the Game, FIVB, 2010, kapitola 6: The Libero Player
  2. Pravidla volejbalu, Česká volejbalová federace, 2009, kapitola 6: Hráč libero

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo libero ve Wikislovníku