Lepa Brena
Lepa Brena (* 20. října 1960 Tuzla, Jugoslávie), vlastním jménem Fahreta Jahić Živojinović rozená Jahić (srbskou cyrilicí Лепа Брена, Фахрета Јахић Живојиновић), je bosenská zpěvačka pocházející z muslimské bosňácké rodiny v dnešní Bosně a Herzegovině. Od roku 1980 žije v Bělehradě.
Lepa Brena | |
---|---|
Rodné jméno | Fahreta Jahić-Živojinović |
Narození | 20. října 1960 (64 let) Tuzla |
Bydliště | Bělehrad Tuzla Brčko Miami |
Alma mater | Fakulta matematiky a přírodních věd Bělehradské univerzity |
Povolání | zpěvačka, herečka a modelka |
Choť | Slobodan Živojinović (od 1991) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byla zřejmě nejpopulárnější zpěvačkou bývalé Jugoslávie, zejména v 80. letech 20. století, kdy vystupovala se skupinou Slatki Greh. Celkem prodala přes 40 milionů desek. Kromě Jugoslávie byla velmi populární též v Rumunsku a Bulharsku.[1] Žánrově spadá její tvorba do pop-folku či tzv. turbofolku, především vlivy tradičního bosenského žánru sevdalinka jsou patrné. Hrála i v několika filmech, zejména trilogie hudebních komedií Hajde da se volimo se stala populární. Lepa Brena byla tak populární, že po ní v 80. letech pojmenovávali v Jugoslávii obytné domy.[2]
Národnostní otázka
editovatOdmítá se definovat jako Bosenka či Srbka, striktně se označuje za Jugoslávce, ba "jugonostalgičku".[3] Toto své přesvědčení formulovala již na konci 80. let ve slavné písni Jugoslovenka, která v éře rostoucího nacionalismu a národnostních sporů vyvolala i řadu konfliktů. Bosenský bulvár na ni na začátku 90. let 20. století uspořádal hon a publikoval řadu nepravdivých zpráv, jako například že konvertovala z islámu na pravoslaví, či že si oblékla "četnickou" uniformu apod. Tato kampaň má následky dodnes, například v roce 2009 narušila její koncerty v Sarajevu a Záhřebu skupina bosňáckých a chorvatských nacionalistů.[4]
Brena přitom prokázala, že údajné fotografie v četnické uniformě, přesněji v uniformě armády Republiky srbské, pocházely z natáčení třetího pokračování filmu Hajde da se volimo, kde si oblékla uniformu strážců národního parku v Keni. A přestože dlouho nechtěla o náboženské otázce mluvit, v roce 2014 vysvětlila, že zůstala sunnitskou muslimkou.[5] Vysvětlila též, že umělecké jméno si nezvolila proto, aby se zbavila toho muslimského. Pseudonym Lepa Brena prý vznikl spojením přezdívky Brena, kterou jí v mládí dal basketbalový trenér a slova Lepa (krásná), kterou přidal rozhlasový moderátor Milovan "Minimaks" Ilić.
Dílo
editovatDiskografie
editovat- Čačak, Čačak (1982)
- Mile voli disko (1982)
- Bato, Bato (1984)
- Pile moje (1984)
- Voli me, voli (1986)
- Uske pantalone (1986)
- Hajde da se volimo (1987)
- Četiri godine (1989)
- Boli me uvo za sve (1990)
- Zaljubiška (1991)
- Ja nemam drugi dom (1994)
- Kazna Božija (1994)
- Luda za tobom (1996)
- Pomračenje sunca (2000)
- Uđi slobodno... (2008)
- Začarani krug (2011)
- Izvorne i novokomponovane narodne pesme (2013)
- Zar je važno dal' se peva ili pjeva (2018)
Filmografie
editovat- Tesna koža (1982)
- Nema problema (1984)
- Kamiondžije opet voze (1984)
- Hajde da se volimo (1987)
- Hajde da se volimo 2 (1989)
- Hajde da se volimo 3 (1990)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://www.blic.rs/Vesti/Drustvo/21919/Vlasnici-muzike-i-stranih-priznanja
- ↑ Článek na portálu telegraf.rs (srbsky)
- ↑ http://www.index.hr/xmag/clanak/lepa-brena-nisam-ni-hrvatica-ni-srpkinja-ja-sam-jugoslavenka/412754.aspx
- ↑ dubrovacki.hr [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-07.
- ↑ http://www.novosti.rs/vesti/spektakl.147.html:481139-Lepa-Brena-Ne-stidim-se-muslimanskog-porekla
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lepa Brena na Wikimedia Commons
- Portrét v časopisu Vreme Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.
- Životopis na oficiálních stránkách Archivováno 10. 9. 2012 na Wayback Machine.