Lapitská kultura

nejstarší známá civilizace v oblasti Oceánie

Lapitská kultura je označení nejstarší známé civilizace v oblasti Oceánie, která existovala zhruba od 16. století př. n. l. po 5. století př. n. l. Podle podobnosti lapitských nádob s nálezy z Tchaj-wanu se soudí, že příslušníci této kultury pocházeli z východní Asie,[1] osídlili Bismarckovo souostroví a postupovali k východu až po ostrov Upolu, vzdálený 4000 km. Hovořili patrně jazykem patřícím do austronéské rodiny, za jejich potomky jsou považováni Polynésané.

Příslušníci lapitské kultury byli zdatní mořeplavci, věnovali se rybolovu a sběru měkkýšů, pěstovali chlebovník, kokosovník, smldinec a taro, chovali prasata, psy a slepice. Z jejich materiální kultury se zachovala především zdobená glazovaná keramika, zpracovávali také obsidián.[2] O jejich pohřebních zvycích svědčí naleziště Teouma na ostrově Efate. První usedlíci přispěli k rozšíření krysy ostrovní a nadměrným lovem vyhubili na mnoha ostrovech původní druhy ptáků a plazů.[3]

Kultura je pojmenována podle typové lokality na Nové Kaledonii, kterou prozkoumal v roce 1952 americký archeolog Edward Winslow Gifford (název vznikl zkomolením domorodého výrazu xapeta'a, „kopat jámu“).

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Enycyclopaedia Britannica Dostupné online
  2. Original People Dostupné online Archivováno 12. 5. 2018 na Wayback Machine
  3. Te Ara Encyclopedia of New Zealand Dostupné online