Lagersprache

Lagersprache (česky: táborová mluva) je žargon vězňů a esesmanů v nacistických koncentračních táborech.

Ploty z ostnatého drátu v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau

Povaha tohoto žargonu je úzce spjata s táborovou realitou. Mnohé výrazy (zejména názvy různých funkcí v táborové hierarchii a názvy pracovních oddílů) jsou dnes zcela běžně používány historiky a slouží ke snadnějšímu popisu života v nacistických koncentračních táborech. Lagersprache byla v každém táboře trochu jiná, přičemž ji ovlivňovaly čtyři jazykové úrovně: dialektální, sociolektální, idiolektální a tzv. vysoká (tzv. Hoch-Variante – mluva německých úřadů a mluva SS).

Počátky Lagersprache jsou spojeny s tábory, které vznikly na území Třetí Říše ještě před začátkem druhé světové války. Zde se vyvinuly její základy, které byly později spolu s německými vězni přeneseny i do dalších, nově vznikajících táborů.

Jediným oficiálním jazykem koncentračních táborů byla němčina. Všechny táborové reálie, veškerý ústní či písemný styk probíhal v němčině (jednou z mála výjimek byly dvojjazyčné nápisy poblíž drátů pod elektrickým napětím – „Halt“, Stój“). Každý vězeň musel ovládat alespoň základní výrazy potřebné k výkonu svých činností a ihned po příjezdu do tábora byl obeznámen s nejčastěji užívanými příkazy (např. Mützen ab! Mützen auf!) a způsoby hlášení se esesmanům (k němuž bylo potřebné znát své vězeňské číslo v němčině).

Osvětimskou Lagersprache zkoumali v Polsku z hlediska lingvistického Z. Jagoda (po jeho smrti v roce 1981 D. Wesołowska), S. Kłodziński a J. Masłowski, kteří do poloviny roku 1977 shromáždili asi 15 000 výrazů doplněných citáty ilustrujícími jejich konkrétní použití. Ve své práci pokračovali i v následujících letech a rozšířili tak spektrum používaných výrazů o další tisíce slov a slovních spojení, které jsou od 70. let postupně publikovány jako Słownik oświęcimski v časopise Przegląd Lekarski – Oświęcim.

Slovníček Lagersprache

Abbruchkommando	pracovní oddíl pracující při demolici různých staveb
Alte numer	staré číslo – tzn.vězeň, který měl nízké táborové číslo; obecně považován za zkušeného, neboť již dokázal v táboře přežít delší dobu
Apel	nástup; obvykle 2–3× denně (morgenapel, mitagapel, abendsapel), kromě toho existovaly ještě speciální nástupy – generální (generalapel), sčítací (zählapel), pro kontrolu vší (läuseapel), trestný (strafapel) atd.
Arbeitskommando	pracovní oddíl
Aufräumungskommando	tzv. vyklízecí oddíl („Kanada“) – pracovní skupina určená k třídění a skladování věcí zabavených Židům, připravující tyto věci na odvoz do Říše
Aufseherin	dozorkyně (členka SS)
Aussenkommando	vnější pracovní oddíl (pracující během dne mimo tábor)
Ausweis	průkaz totožnosti, legitimace
Bekleidungskammer	sklad táborových oděvů
Binda	pruh látky nošený na rameni, označující vězeňské funkcionáře; měla různé barvy – kapo – černou, blokový – červenou, předáci – žlutou
Blockältester	blokový, starší bloku – vězeňský funkcionář, který měl na starost jeden z bloků v táboře
Blockführer	vedoucí bloku – esesman, který měl na starost jeden z bloků v táboře
Blockführerstube	barák umístěný před vchodem do tábora, který sloužil jako kancelář pro jednotlivé Blockführery
Blocksperre	zákaz opouštění bloků – tento příkaz byl užíván zejména pokud chtěli nacisté provést nějakou akci bez svědků – např. popravy většího množství lidí, selekce atd.
Bocianówka (bočanufka)	strážní věž
Brotkammer	sklad chleba
Dachdecker	pokrývač střech
Durchfall	průjem
Effektenkammer	sklad věcí odebraných nově příchozím vězňům
Effektenlager	tzv. „Kanada“ – část tábora, ve které byly skladovány věci po lidech určených pro smrt v plynové komoře – v Birkenau tábor BIIg
Entläusung	odvšivování
Erkennungsdienst	část politického oddělení (táborového gestapa), které mělo za úkol získávat a evidovat informace o vězních; patřil sem rovněž vězeňský pracovní oddíl, jehož úkolem bylo fotografování vězňů
Erziehungshäftling	vězeň přivezený do tábora na převychování, podle předpisů zde měl zůstat na 56 dní a posléze být propuštěn
Familienlager	rodinný tábor – tábor, v němž žili pohromadě muži, ženy i děti; v Birkenau tábory BIIb – s Židy přiváženými z Terezína a BIIe – cikánský tábor
Feuerwache	táborová požární stráž
FKL (Frauenkonzentrationslager)	ženský koncentrační tábor
Häftling	vězeň
HKB (Häftlingskrankenbau)	vězeňská nemocnice
Jaskółki (jaskuuki)	strážní věže
Kacet (kazet)	koncentrační tábor, zkratka z KZ (Konzentrationslager)
Kanada	viz Aufräumungskommando a Effektenlager
Kápo	vedoucí pracovního oddílu z řad vězňů
Kartoffelkommando	oddíl pracující při obírání brambor a zeleniny
Kesselkommando	pracovní oddíl, jehož úkolem bylo nosit kotle z kuchyně na bloky nebo na místo práce
Kommando	pracovní oddíl
Kommandoführer	esesman, vedoucí pracovního oddílu
Lager	tábor
Lagerartz	esesman, táborový lékař
Lagerältester	starší tábora; vězeň odpovědný za celý tábor; nejvyšší vězeňská funkce
Lagerführer	velitel tábora vězňů, důstojník SS
Lagerkommandant	velitel celého tábora a jednotek SS; nejvyšší funkce v hierarchii táborové správy
Lagerruhe	táborový klid
Lagersperre	zákaz vycházení z bloků v celém táboře; viz též Blocksperre
Lagerstrasse	hlavní cesta vedoucí táborem
Lagerwäscherei	táborová prádelna
Landwirtschaftkommando	pracovní oddíl zaměstnaný při polních pracích
Leichenkommando	pracovní oddíl, jehož úkolem bylo sbírat po táboře mrtvoly a přivážet je do krematoria
Leichenträger	pracovník Leichenkommanda
Läufer (Läuferin)	vězeň, jehož úkolem bylo rychlé přenášení zpráv mezi esesmany a funkcionáři
Mexiko, Meksyk	tábor BIII v Birkenau, který nebyl nikdy zcela dokončen
Musulmann, muzułman	vězeň na pokraji svých fyzických i psychických sil, vyčerpaný dlouhodobým hladověním a náročnou fyzickou prací
Mützen ab!	Sundat čepici!
Mützen auf!	Nasadit čepici!
Nachtruhe	noční klid
Nachtwache	vězeň plnící noční službu na bloku
Oberaufseherin	vrchní dozorkyně z řad SS v ženském táboře – funkce odpovídající Lagerführerovi v mužském táboře
organizovat	nelegálně pro sebe či jiné vězně získávat předměty každodenního užitku – např. potraviny, oblečení, léky atd.
Pfleger	ošetřovatel v nemocnici
Pipel	obvykle mladý vězeň provádějící nejrůznější úsluhy (mnohdy i sexuální) vězeňským funkcionářům
Politische Abteilung	politické oddělení – táborové gestapo
Post (Posten)	esesman střežící komanda při práci nebo tábor z strážních věžích
Postenkette (Postenkieta)	strážní věž, řetěz strážních věží
Puff	táborový nevěstinec zřízený pro funkcionáře a prominentní vězně
Rapportführer	esesman vedoucí apel; odpovědný za odpovídající počet vězňů v táboře
Rewir	revír – táborová nemocnice
Sauna	táborová lázeň
Schonungsblock	blok pro rekonvalescenty
Schneiderei und Strickerei	krejčovské dílny
Schreiber (Schreiberin)	šrajbr – písař
Selektion (selekce)	výběr vězňů určených na smrt (v plynové komoře, smrtící injekcí atd.), prováděný esesmany
Sport	různá fyzicky náročná cvičení, která esesmani přikazovali vězňům
Sonderkommando	pracovní oddíl zaměstnaný při obsluze plynových komor a krematorií
SS-rewir	nemocnice pro SS
Stammlager	kmenový (mateřský) tábor
Strafkommando, Strafkompanie (SK)	trestní oddíl
Stubendienst (štubový)	vězeňský funkcionář, který měl na starost část bloku (většinou jednu místnost)
Torwache	vězeň, hlídající vstup do bloku
Totenmeldung	úmrtní oznámení, hlášení o úmrtí
Unterkunft	pracovní oddíl, který třídil a opravoval různé užitkové předměty – např. deky, misky, seníky, oblečení atd.
Vorarbeiter	předák; nižší vedoucí pracovního oddílu, mající na starosti kolem deseti vězňů
Waschraum	umývárna
Wasserkommando	pracovní oddíl zaměstnaný při údržbě rybníků
Winkel (vinkl)	barevný trojúhelník označující kategorii vězně, našívaný na vězeňské oblečení
Zugang	nově příchozí vězeň

Související články

• Auschwitz
• koncentrační tábor

Reference

Text (s menšími úpravami) pochází z diplomové práce:

KRHOVSKÝ, Radovan. Zobrazení života v koncentračním táboře Auschwitz v dílech Seweryny Szmaglewské, Zofie Posmysz a Haliny Birenbaum [online]. Brno, 2007 [cit. 2024-03-17]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/w6fm1/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ludvík ŠTĚPÁN. (s. 142-146)

Literatura

• Rocco Marzulli, Italiani nei lager. Linguaggio, potere, resistenza, Milieu, Milano 2019, ISBN 978-88-31977-11-1
• Rocco Marzulli, La lingua dei lager. Parole e memoria dei deportati italiani, Introduzione di Massimo Castoldi. Con tre saggi di Giovanna Massariello Merzagora, Donzelli, Roma 2017, ISBN 9788868436254
• Nicole Warmbold, Lagersprache. Zur Sprache der Opfer in den Konzentrationslagern Sachsenhausen, Dachau, Buchenwald, Verlag Hempen, 2009, ISBN 9783934106628
• Daniela Accadia, La lingua nei campi nazisti della morte, in I sentieri della ricerca. Rivista di storia contemporanea, 9-10, EDIZIONI CENTRO STUDI “PIERO GINOCCHI” CRODO, 2009
• Wolf Oschlies, Sprache in nationalsozialistischen Konzentrationslager. Theorie und Empirie der „Lagerszpracha“. Erstellt: 6. November 2004 | Aktualisiert: 15. Juni 2017
• Donatella Chiapponi, La lingua nei lager nazisti, Carocci editore, 2004, ISBN 978-8843030156
• Danuta Wesołowska, Wörter aus der Hölle. Die «lagerszpracha» der Häftlinge von Auschwitz, Impuls, Krakóv 1998
• Primo Levi, I sommersi e i salvati, Einaudi, Torino 1986
• Oliver Lustig, Dicționar de lagăr, Cartea Românească, 1982
• Aldo Enzi, Il lessico della violenza nella Germania nazista, Patron, Bologna 1971
• Andrea Devoto, Il linguaggio del 'Lager': annotazioni psicologiche, in Il Movimento di Liberazione in Italia, n. 65, 1961
• Victor Klemperer, LTI - Notizbuch eines Philologen, Berlin, 1947
• Boris Ottokar Unbegaun, Les argots slaves des camps de concentration, in Mélanges 1945, V, Études linguistiques, Les Belles Lettres, Paris 1947, pp. 177-191
• Georges Straka, L'argot tchèque du camp de Buchenwald, in Revue des études slaves, tome 22, fascicule 1-4, 1946, pp. 105-116.
• Marcel Cressot, Le parler des déportés français du camp de Neuengamme, in le français moderne, n. 1, janvier 1946, pp.11-17
• L'argot de déportés en Allemagne, in le français moderne, n. 1, janvier 1946, pp. 165-173
• Amsler, "Organisme" au camp de Dachau, in le français moderne, n. 3-4, juillet-octobre 1945, p. 248