Otevřít hlavní menu

Ladislav Pachta (3. března 1928, Noskov6. ledna 2015 v České Lípě) byl český významný pedagog a matematik a deskriptivář. Zabýval se výukou matematiky a deskriptivní geometrie, výzkumem a aplikací matematických metod v teorii pružnosti, funkcionální analýzou, integrálním a diferenciálním počtem. Za dobu 40 let působení jeho pedagogické činnosti od roku 1949 prošlo jeho výukou a cvičením na stavební fakultě ČVUT úspěšně více jak 1600 studentů[1].

Ladislav Pachta
Ladislav Pachta
Ladislav Pachta
Narození 3. března 1928
Noskov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 6. ledna 2015
Česká Lípa, ČeskoČesko Česko
Povolání pedagog, matematik ČVUT v Praze
Zaměstnavatel České vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Ladislav Pachta byl nejstarším z deseti potomků Josefa Pachty a Marie Pachtové, roz. Vaškovské. Jeho otec byl „Baťa“ v okolí Mladé Vožice a truhlář, vyráběl dřeváky, nábytek a dřevěné konstrukce pro stavby, hlavně střechy, okna, dveře. Ladislav vynikal od dětství na základní škole[2] zejména v matematických disciplínách, byl premiantem třídy[3], ale kvůli materiální chudobě si nemohl svobodně zvolit další studium. Pokračoval proto ve studiích na katolickém gymnáziu v Českých Budějovicích[4]. V konci války byl nasazen na nucené práce v zákopech u Olomouce. S rodiči v dubnu 1946 přesídlili z jižních Čech na okraj západních Čech k Chebu[5]. Od tamního místního národního výboru byla rodičům přídělena k bydlení opuštěná, zemědělská usedlost v Lipové u Chebu.[6]. Ladislav po válce odešel studovat do Prahy na Karlovu universitu v Praze, přírodovědeckou fakultu.

Při studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, zaměřeném na matematiku a fyziku, si ho vybral profesor Vojtěch Jarník, jako talentovanou pomocnou vědeckou sílu[7]. Mimo jiné byl členem skupiny matematiků, shromážděné vedoucím katedry matematiky a deskriptivní geometrie, a proděkanem prof.Františkem Vyčichlem, zabývajícím se studiem souboru písemností z deskriptivní geometrie Jana Sobotky. Odbornou atestaci pro učitelství 2.stupně matematiky a deskriptivní geometrie získal na Karlově universitě, přírodovědecké fakultě. Začal pracovat za doby působení prof. Františka Vyčichla[8] na Fakultě inženýrského stavitelství (FIS) ČVUT, jako matematik- odborný asistent na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie, později po reorganizaci na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie Stavební fakulty ČVUT v Praze[9]. Učil matematiku a deskriptivní geometrii na ČVUT v Praze až do roku 1988, (převážně směr Konstrukce a dopravní inženýrství), školil i zahraniční studenty, přednášel studentům dálkového studia). Matematice a deskriptivní geometrii nejenže rozuměl, ale uměl problémy vysvětlit srozumitelně i lidem z jiných oborů. Byl bezprostřední, neuznával politické bariery a zvýhodňování na základě stranické příslušnosti.

Z počátku se v 50. letech účastnil ve výzkumech a pracích skupiny, kterou u sebe soustředil prof. František Vyčichlo a Dr. Ivo Babuška[10]. Z této doby pochází také inspirativní vědecká práce Ladislava Pachty "Aplikace funkcionálně- analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti" nebo kolektivní práce, např. "Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti" autorů soustředěných panem prof. Ivo Babuškou - Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová.

Ladislav Pachta se věnoval recenzi učebnic pro děti základních škol.[11]

Upadl v nemilost nového politického, prorusky orientovaného vedení katedry a fakulty, když například odmítl vstup do KSČ (když konání některých jeho členů v Praze nerozuměl), a začal být podezírán z prozápadní orientace a „modré krve“ (hraběcího původu a domnělých ukrytých majetků). Byly mu znemožněny samostatné viditelné vědecké výstupy (podobně některým jiným vyučujícím).


Před rokem 1969 se Ladislav Pachta věnoval souběžně organizaci a ekonomice výstavby družstevních bytů svépomocí. Byl k tomu motivován vlastní materiální situací, kdy původně bydlel se svou manželkou a starší dcerou (nar. 1952) na studentské koleji (Na Pankráci, blízko dnešní stanice Metra Pankrác).[12]

Také v sedmdesátých letech 20. století v dobách normalizace byl normalizačním vedením katedry znevýhodňován. Záminkou bylo např. odmítnutí podepsat prohlášení - Souhlas se vstupem Vojsk Varšavské smlouvy a obsazením naší země, spojenectví s panem profesorem Ivo Babuškou, který zůstal po roce 1968 v emigraci.

V 80. letech začal Ladislav Pachta svůj osobní zápas o život s rakovinou, nad kterou dočasně zvítězil. Před sametovou revolucí v září 1988 se Ladislav Pachta odebral do důchodu.

Pedagogické schopnosti Ladislava Pachty, obětavost, skromnost a znalosti oceňovali doktoranti, kterým dělal konzultanta na matematiku (pozdější docenti a profesoři) i studenti, kterým věnoval individuálně svůj čas, vzdor politické nepohodě. K úsměvným historkám po převratovém 17. listopadu 1989 je přidáván dialog ze setkání s panem profesorem Miroslavem Kutílkem, tehdy děkanem stavební fakulty, směru vodní stavby a vodní hospodářství na ČVUT: "Tak co, hrabě, kdy se vrátíš na hrad?" "Až mi poteče modrá krev, když se píchnu do prstu" odpověděl.[13]

Ladislav Pachta byl od roku 1951 ženatý s paní Růženou, roz. Kuchaříkovou (*1931 v Pekle u Kolína), se kterou má dvě dcery (Hanu, nar. 1952 a Ludmilu, nar. 1957).

V severních Čechách na Českolipsku[14] na Slunečné Ladislav přispíval po roce 1989 k veřejné osvětové činnosti, k povznesení ducha a soběstačnosti obecní samosprávy.[15]. Obhospodařoval malé hospodářství s pozemky své manželky, které jí byly vráceny v roce 1992 v restituci po odebraném zemědělském přídělu odebraném Josefu Kuchaříkovi. Někdy se za Ladislavem přijeli podívat na přátelskou návštěvu kolegové z matematické branže, např. tehdejší ředitel Matematického ústavu ČSAV pan A. Kufner.[16]. Obnova krajiny po působení dřívějších státních statků byla a je náročná. Ti, kdo dostali půdu zpět v rámci pozemkových restitucí, na základě zákona o půdě z roku 1992[17] jako dědický vrácený příděl z roku 1947, neměli stroje, finanční prostředky a byli staršího věku.

V roce 2015 zemřel v tichosti po dlouhodobé sedmileté slepotě a vážné nemoci.

Sourozenci Ladislava Pachty: Zdeňka (*1929, zemřela), Františka(*1930), Anežka(*1933), Karel (*1934,zemřel), Marie (*1937), Jaroslava (*1939), Josef (*1940, zemřel), Stanislav (*1943, zemřel 2017), Jana (*1944)

Publikační vědecká a pedagogická činnostEditovat

  • Aplikace funkcionálně-analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti - Ladislav Pachta - 50. léta 20. st.
  • Řešení rovnic matematické teorie pružnosti - Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová - fakultní výzkumný úkol č. 219/A/59/60/61 ČVUT
  • Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti - Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová (Autoři seřazeni abecedně)
  • Konstrukce čtyřbokého jehlanu do dalšího čtyřbokého jehlanu - práce Stavební fakulty ČVUT- Karel Drábek, Ladislav Pachta 1980 (odkaz v seznamu šedé literatury z roku 1988 http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/118350/CasPestMat_113-1988-4_13.pdf E. [34])
  • Skripta Ke Cvičení z Deskriptivní geometrie, I., II.díl- Karel Drábek, Ladislav Pachta

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archiv ČVUT, stavební fakulty, Archív Přírodovědecké fakulty Karlovy university
  2. školský archiv
  3. školský archiv
  4. Školský archiv gymnazia
  5. z žijící svědek-paní Marie Králíčková, roz.Pachtová
  6. Archiv ONV Cheb- Fond nemovitého majetku- příděly
  7. Archiv Karlovy university k 50.letům 20.stol, personálie k pomocným vědeckým silám na katedře Matematiky ÚK přírodovědné fakulty
  8. František Vyčichlo
  9. ČVUT, katedra matematiky a deskriptivní geometrie, a katedra geologie a laboratoře, sídlily do 70.let 20. stol. v Trojanově ulici 13, Praha 2, později se přestěhovaly do nového areálu v Praze 6, Dejvicích, Thákurova 7
  10. Inž.Dr.Ivo Babuška byl 1.ředitelem Matematického ústavu ČSAV
  11. Ladislav Pachta je jako recenzent uváděn např. v učebnicích matematiky v letech 1960 až 1964
  12. Publikace k výročí Stavebního bytového družstva Nový domov
  13. Pan prof. Miroslav Kutílek byl děkanem na Stavební fakultě ČVUT, směr Vodní stavby a vodní hospodářství, a vedoucím Katedry hydromeliorací a hydropedologie, od 70.let 20. století,
  14. Skalice u České Lípy, Slunečná
  15. David Hroch, bývalý starosta obce Slunečná, působící dříve ve Státním statku Skalice u Č.Lípy, Veronika Rusková, bývalá starostka obce Slunečná
  16. Alois Kufner, bývalý ředitel Matematického ústavu ČSAV
  17. Cílem zákona o půdě měla být částečná náprava újem a dopadů kolektivizace

Externí odkazyEditovat