LGBT práva v Gruzii

Gruzie je jednou z mála zemí bývalého Sovětského svazu spolu s Pobaltskými republikami, které mají ve svém právním řádu zakotvenou antidiskriminační legislativu jak v pracovní oblasti, tak i v ostatních aspektech, vč. tretných činů spáchaných z motivu jiné sexuální orientace, což je u soudu považováno za přitěžující okolnost.[1] I přesto je homosexualita všeobecně považována za deviaci z důvodu vysokého vlivu pravoslavné církve a s ní souvisejících tradičních hodnot. Z toho důvodu homosexuálové stále čelí psychickému zneužívání i fyzickému násilí.[2]

Duhová mapa Gruzie

Vláda však s tímto negativním trendem úpěnlivě bojuje a snaží se o to, aby se Gruzie mohla zařadit po bok vyspělých evropských zemí a s tím souvisejícím členstvím v NATO. Gruzínský nově zvolený premiér Bidzina Ivanišvili ustanovil, že sexuální menšiny mají stejná práva jako ostatní občané a nikdo jim je nesmí odepřít.[3] Navíc sám vyjádřil znepokojení z nedostatečné informovanosti ze strany médií v otázce napětí veřejnosti ohledně LGBT práv.

LGBT dějiny a zákony stejnopohlavní aktivity v Gruzii

editovat

V r. 1933 byl do trestního zákoníku zahrnut § 121 kvůli vstupu země do Sovětského svazu přímo trestající mužskou homosexualitu až pětiletým vězením nebo těžkými pracemi. Přesný důvod nového zákona je mezi historiky stále nejasný. Někteří se domnívají, že Josef Stalin přijímal antigay zákony stejně jako zákony proti potratům z důvodu obav z porodní krize. Zákony proti sodomii byly za sovětské éry často používány proti disidentům.

Po Rozpadu Sovětského svazu a znovuzískání nezávislosti r. 1991 se od výše uvedených praktik zcela upustilo a od té doby nejsou známy případy aplikace zákonů proti sodomii vůči politické opozici. Nicméně svoboda stejnopohlavní sexuální aktivity nebyla do r. 2000 nijak oficiálně zakotvená, dokud se nenovelizovaly trestní zákony, aby zdejší právní řád byl slučitlený s Radou Evropy a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.[4]

V souladu s § 140 a 141 je legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace stanovený na 16 let.[5]

Ochrana před diskriminací

editovat

Počínaje r. 2006 § 2 odst. 3 Zákoníku práce zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace v pracovněprávních vztazích.[6]

V souladu s novelou Gruzínského Trestního zákoníku (2012) trestné činy spáchané proti jedinci z motivu jeho odlišné sexuální orientace je považováno za přitěžující okolnost a může vést k použití větší trestní sazby.[1]

2. května 2014 schválil parlament antidiskriminační zákon zakazující všechny formy diskriminace na základě sexuální orientace a genderové ideentity. Nový zákon byl publikován veřejnosti 7. května 2014.[7][8][9]

Právo svobodného projevu LGBT

editovat

První LGBT akce z r. 2006, která se snažila o rozšíření většího povědomí povědomí a tolerance vůči sexuálním menšinám, přišla vniveč kvůli fámě, že se jedná o pochod gay pride. Patriarcha Ilja za Gruzínskou pravoslavnou církev se k tomu vyjádřil tak, že jakékoli shromáždění, které by se neslo ve jménu LGBT, je zločin.[10]

17. května 2012 gruzínské LGBT hnutí Identoba zorganizovalo umírněný pochod v rámci Mezinárodního dne proti homofobii. Jednalo se o první veřejný pochod za LGBT rovnost v Gruzii. Byl ale přerušen ihned po jeho startu, nicméně nikoli zásahem státních orgánů nýbrž kvůli útoku náboženských skupin spolu s Gruzínskou pravoslavnou církví a radikálně křesťanskými skupinami.[11] Policie proti útokům zasahovala ve snaze ochránit účastníky průvodu, ale neúspěšně, navíc nechtěně zranila i některé oběti místo pachatelů.[12]

Gruzínská vláda za tento skandál a neúspěšný zásah policistů proti radikálům sklidila obrovskou kritiku u Amnesty International.[13] 14. ledna 2013 Identoba a účastníci pochodu podali na Gruzii žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. V žalobě bylo poukazáno na selhání Gruzie v rámci ochrany účastníků LGBT pochodu a za nedostatečné vyšetření útoku a s ním souvisejícím potrestáním pachatelů.[14]

Další pochod v rámci Mezinárodního dne proti homofobii r. 2013 se znovu setkal s agresí. I přesto LGBT aktivisté naplánovali další, ale opět neúspěšně. Tisíce extremistů a homofobů pod vedením gruzínských pravoslavných duchovních hned na to zorganizovali celonárodní protest. Extremisté manifestovali s plakáty Ježíše Krista a slogany Stop podpory homosexuální propagandy v Gruzii nebo Nechceme Sodomu a Gomoru. Některé ženy symbolicky vyzývaly máváním kopřiv k mlácení homosexuálů včetně jedné, co označila údajný gay průvod konaný nemocnými lidmi za odpor proti tradicím a morálce a zároveň vyjádřila svojí připravenost k boji. I přes silnou policejní ochranu, útočníci opět překonali barikády chránící LGBT shromáždění. Nejméně 28 lidí bylo zraněno a pár z nich obklíčeno a uvězněno v autobusech, obchodech a jiných postranních budovách. Díky videu zachycujícímu zásah se policii podařilo zachránit jednoho mladého muže před lynčovánim. Podle vyjádření Asociace gruzínských mladých právníků stát hrubě selhal v oblasti vymáhání práva na shromáždění a demonstrace a s ním související ochranou účastníků. Někteří pozorovatelé incidentu zaznamenali, že policie údajně umožnila pravoslavným duchovnímu a dalším extremistům překonat bariéry a nepřímo jim tak umožnila jejich útok. Premiér Bidzina Ivanišvili spolu s ostatními vysoce postavenými úředníky, násilí veřejně odsoudil. Řekl, že právo na mírumilovné shromáždění a svobodu projevu názoru je nedílnou součástí demokratického zřízení a každý Gruzínec má zcela rovné právo tuto možnost využít. Zároveň i zdůraznil, že násilí, diskriminace a omezování práva jedné skupiny nebude tolerováno a všichni pachatelé těchto činů budou přísně potrestáni v souladu s právním řádem.[15][16][17][18][19][20]

Veřejné mínění

editovat

Podle sociálního postoje dotazovaných patří všeobecně homosexuálové do neoblíbených skupin lidí, a dokonce i někteří respondenti jsou ochotní spíše respektovat alkoholiky než homosexuální kolegy v práci.[21] V říjnu 2007 provedl jeden ze soutěžících v Reality TV show Bar-4 coming out. Po údajném telefonátu od hlavy Gruzínské pravoslavné církve Ilji II. prý prezident vyvíjel nátlak na producenty, aby gay účastníka vyřadili z televize.[22]

Životní podmínky

editovat
Legální stejnopohlavní styk   (2000)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace  
Antidiskriminační zákony v zaměstnání  
Antidiskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám  
Antidiskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, útoky z nenávisti)  
Stejnopohlavní manželství  
Jiná forma stejnopohlavního soužití  
Adopce dítěte partnera  
Společná adopce stejnopohlavními páry  
Gayové a lesby mohou otevřeně sloužit v armádě  
Možnost změny pohlaví  
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy  
Náhradní mateřství pro gay páry  

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Georgia na anglické Wikipedii.

  1. a b President of Georgia signs anti-discrimination amendment Archivováno 8. 12. 2013 na Wayback Machine. 20 April 2012
  2. Global Rights report on Georgia (country). www.globalrights.org [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
  3. PM Comments on Planned Gay Rights Rally 14 May 2013
  4. State-sponsored Homophobia: A world survey of laws prohibiting same sex activity between consenting adults [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-22. 
  5. Report on the implementation of the Convention on the Rights of the Child by Georgia – A report prepared for the Committee on the Rights of Child 34th Session – Geneva, September 2003 Geneva, Switzerland. Retrieved. 25 June 2011.
  6. Article 2(3), Labor Code of Georgia. www.doingbusiness.org [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-19. 
  7. Anti-Discrimination Bill Adopted. www.civil.ge [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. Georgia's Antidiscrimination Law Opposed By Church Comes Into Effect
  9. LAW OF GEORGIA ON THE ELIMINATION OF All FORMS OF DISCRIMINATION
  10. 'Gay' rally in Georgia cancelled - BBC News
  11. "Fighting at gay rights march in Tbilisi Georgia", BBC News, 17 May 2012
  12. "HRIDC statement on the dispersal of LGBT organization Identoba's demonstration", Human Rights House Network, 21 May 2012. humanrightshouse.org [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-19. 
  13. "‘Virulent’ homophobic attacks put South Caucasus activists at risk", Amnesty International, 18 May 2012. www.amnesty.org [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-24. 
  14. "'Identoba' files an application to the European Court of Human Rights against Georgia", 29 January 2013. identoba.org [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-18. 
  15. "Crowds break up gay rights rallies in Georgia, Russia", Reuters, reported by Margarita Antidze and Liza Dobkina, published in the Chicago Tribute, 17 May 2013. articles.chicagotribune.com [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-04. 
  16. "Thousands protest in Georgia over gay rights rally", BBC News, reported by Damien McGuinness, 17 May 2013
  17. "Police, special task forces save gay parade participants from outraged citizens in Tbilisi", Ukraine News, Interfax News Agency, 17 May 2013
  18. "Georgia: Homophobic violence mars Tbilisi Pride event", Amnesty International, 17 May 2013. www.amnesty.org [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-26. 
  19. "Initial evaluation of observer organizations on the scheduled rally on May 17, the International Day against homophobia and transphobia", Georgian Young Lawyers' Association. gyla.ge [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-19. 
  20. "LGBT rights and the long road to democracy in Georgia", Foreign Policy, posted by Arianne Swieca, 17 May 2013. transitions.foreignpolicy.com [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-25. 
  21. Lomsadze, Giorgi. Georgia: Time for Homosexuality to Come Out of the Closet? EurasiaNet.Org. Published:15 February 2011. Retrieved:25 June 2011
  22. Chuck Stewart, The Greenwood Encyclopaedia of LGBT issues worldwide, 2010

Související články

editovat