Kyjevská jaderná elektrárna
Kyjevská jaderná elektrárna (ukrajinsky Київська АЕC/АТЕЦ, rusky Киевская АЭС/АТЭЦ) byla plánovanou jadernou elektrárnou na Ukrajině.[1][2] Měla ležet poblíž dnes již neexistující vesnice Otašiv v Kyjevské oblasti a měla se tak stát třetí jadernou elektrárnou v Kyjevské oblasti, hned po Černobylské jaderné elektrárně II.[3] Elektrárna měla zároveň poskytovat teplo přilehlým městům.[4][5] Projekt elektrárny byl zrušen v roce 1986 po havárii v Černobylu.[1]
| Kyjevská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Umístění | Otašiv, Kyjevská oblast |
| Stav | plánování zrušeno |
| Jaderná elektrárna | |
| Plánované reaktory | 2 × 950 MW |
| Typ reaktorů | VVER-1000 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Plánovaný výkon | 1900 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a technické informace editovat
Elektrárna byla poprvé projednávána na začátku 80. let 20. století. Důvod, proč měla být postavena právě jaderná elektrárna s odběrem tepla je takový, že západ Sovětského svazu byl v zásobování konvenčními palivy v horší situaci než Ural a východní oblasti. Aby se tato paliva ušetřila, bylo navrženo teplo a elektrickou energii poskytovat prostřednictvím jaderných elektráren, které pro provoz vyžadují uran.
Instalovány měly být dva reaktory VVER-1000 se speciální turbínou, která umožní odebírání tepla z páry pro dodávky tepla do přilehlých měst v Kyjevské oblasti prostřednictvím potrubí. Oba reaktory měly disponovat hrubým elektrickým výkonem 950 MW a čistým výkonem 900 MW. Elektřina u těchto typů reaktorů měla představovat pouze vedlejší, avšak nezanedbatelný produkt.
Kyjevská jaderná elektrárna měla být třetí komerční jadernou elektrárnou v Kyjevské oblasti. Její výstavba měla pravděpodobně probíhat souběžně s výstavbou Černobylské jaderné elektrárny II, ale oba tyto projekty nikdy příliš nepokročily, proto je toto tvrzení zpochybnitelné.[4]
Zrušení projektu editovat
Projekt elektrárny se však nikdy příliš neposunul, protože v dubnu 1986 došlo k havárii v Černobylu a postoj k jaderné energetice v Sovětském svazu i mimo něj se velmi rychle změnil. Navíc byla elektrárna příliš blízko kontaminovanému území. Na konci 80. let navíc země procházela těžkými ekonomickými problémy. Z tohoto důvodu byl projekt jaderné elektrárny poskytující teplo v Kyjevské oblasti v roce 1986 zrušen, stejně jako podobné projekty, například Minská jaderná elektrárna a Sverdlovská jaderná elektrárna, které byly zrušeny na konci 80. let.[6][7]
Informace o reaktorech editovat
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Kyjev-1 | VVER-1000 | 900 MW | 950 MW | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | |||
| Kyjev-2 | VVER-1000 | 900 MW | 950 MW | Plán na výstavbu zrušen v roce 1986 | |||
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b WINSTON, V. H. Leslie Dienes: The Soviet energy system: resource use and policies. In: Scripta series in geography.. [s.l.]: American Geographical Society of New York, 1979. Dostupné online. ISBN 0470266295. S. 157, 161. (anglicky)
- ↑ Атомная энергия. Том 50, вып. 2. — 1981 — Электронная библиотека «История Росатома». elib.biblioatom.ru [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Rozhovor s Viktorem Brjuchanovem. PRIPYAT-CITY.RU [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-04.
- ↑ a b История ОАО «НИАЭП» (1951—2008). — 2008 — Электронная библиотека «История Росатома». elib.biblioatom.ru [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Атомная энергия. Том 69, вып. 2. — 1990 — Электронная библиотека «История Росатома». elib.biblioatom.ru [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ ЧЕРЕПОК, Антон. Находка дня. На Самарской Луке могли построить АЭС [online]. 2017-03-23 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ РЕДАКЦИЯ. О том, как под Самарой планировали построить атомную электростанцию [online]. 2017-09-13 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.