Kunhuta Braniborská

Kunhuta Braniborská (něm. Kunigunde von Brandenburg (1247/1252 - po 8. červnu 1292)[1] byla vévodkyní balkánských zemí a Limburska.

Kunhuta Braniborská
Narození Desetiletí od 1240
Úmrtí 1292
Manžel(ka) Walram IV. Limburský (od 1278)
Béla Uherský
Arnold z Julémontu a z Mulrepas
Rodiče Ota III. Braniborský a Božena Česká
Příbuzní Ota VI. Braniborský, Jan III. Braniborský, Albrecht III. Braniborský, Ota V. Braniborský a Matylda Braniborská (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodila se jako dcera braniborského vévody Oty III. a Boženy, dcery českého krále Václava I. V říjnu roku 1264 byla provdána za mladšího uherského prince Bélu. Tento dynastický sňatek měl mimo jiné oslabit silnou pozici prvorozeného uherského prince Štěpána,[2] který byl již od roku 1262 mladším králem, měl své vlastní politické cíle a fakticky si oddělil východní část Uherského království.[3]

Béla, vynikající krásy nad syny mnohých, byv přítomen slavné mši, vložil dívce na hlavu zlatou korunu... Potom ji na lodi odvezl...
— Pokračovatelé Kosmovi[2]

Manželství zůstalo bezdětné a Béla zemřel roku 1269. Kunhuta se o devět let později stala 10. ledna 1278[1] chotí limburského vévody Walrama IV. Ani toto manželství nebylo požehnáno potomstvem a Kunhuta znovu ovdověla již v říjnu 1279,[4] kdy Walram zemřel a jím v mužské linii vymřel rod limburských vévodů.[5][pozn. 1]

Kunhuta se provdala potřetí a svá vdovská práva na limburské vévodství postoupila na jaře roku 1288 brabantskému vévodovi Janovi. Naposledy je doložena 8. června 1292.[4]

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Albrecht I. Medvěd
 
 
Ota I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Žofie z Winzenburgu
 
 
Albrecht II. Braniborský
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Adelheida
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Ota III. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Dedo III. Lužický
 
 
Konrád II. Lužický
 
 
 
 
 
 
Matylda z Heinsbergu
 
 
Matylda Lužická
 
 
 
 
 
 
Měšek III. Starý
 
 
Eliška Polská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Uherská
 
Albrecht III. Braniborský
 
 
 
 
 
Vladislav II.
 
 
Přemysl Otakar I.
 
 
 
 
 
 
Judita Durynská
 
 
Václav I.
 
 
 
 
 
 
Béla III. Uherský
 
 
Konstancie Uherská
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Châtillonu
 
 
Božena Česká
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Barbarossa
 
 
Filip Švábský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Burgundská
 
 
Kunhuta Štaufská
 
 
 
 
 
 
Izák II. Angelos
 
 
Irena Angelovna
 
 
 
 
 
 
Irena Komnenovna
 

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Walramova smrt bez mužského potomka předznamenala bitvu u Worringenu, v níž se utkali zájemci o uvolněné dědictví.

ReferenceEditovat

  1. a b www.fmg.ac
  2. a b VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 102. 
  3. Velké dějiny, str. 95
  4. a b www.fmg.ac
  5. HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 22.