Kulomet typu 11. roku
Kulomet Taisho 11 (十一年式軽機関銃 11-nen šiki kikandžú) byl lehký kulomet Japonské císařské armády navržený podle francouzských kulometů. Byl používán zejména mezi lety 1937–1945 na území Číny. Mimo Japonců byl ve výzbroji kolaborantů s Japonskem a partyzánů.
| Taisho 11 (11-nen šiki) | |
|---|---|
 …s příslušenstvím: Trojnožka, náhradní hlaveň, krabička s nábojovými pásky… | |
| Typ | lehký kulomet |
| Místo původu |  Japonské císařství |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1922–1945 |
| Války | druhá světová válka; Druhá čínsko-japonská válka |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Kijiro Nambu |
| Navrženo | 1922 |
| Výroba | 1922–1941 |
| Vyrobeno kusů | 29 000 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 10,2 kg |
| Délka | 1105 mm |
| Délka hlavně | 448 mm |
| Obsluha | 1 střelec + kdokoliv jako pomocný nabíječ |
| Typ náboje | 6,5×50 mm Arisaka |
| Ráže | 6,5 mm |
| Princip střelby | odběr plynů z hlavně |
| Kadence | 500 střel/min |
| Úsťová rychlost | 736 m/s |
| Účinný dostřel | cca 1500 m |
| Zásobování municí | až 6 pásků (30 nábojů) |
Konstrukce editovat
Vnější design zbraně je odvozen z francouzského kulometu Hotchkiss Mle 1909. Hlaveň je masivní, vzduchem chlazená a kvůli lepšímu odvádění tepla žebrovaná. Nezávislá napínací páka je umístěna na levém boku zbraně. Pažba je excentrická (vyhnutá doprava), aby vyvažovala těžký podávací mechanismus na levé straně a také kvůli mířidlům umístěným mimo osu hlavně vpravo. Kulomet fungoval na principu odběru plynů z hlavně, měl dlouhý píst (nosič závorníku spojen s pístem). Uzamčení závěru je řešeno kyvnou závorou (odvozeno z Hotchkiss Mle 1914). Nabíjecí mechanismus zbraně je poměrně unikátní, jeho základem je podávací zařízení z Hotchkissova kulometu, které původně posunovalo nábojové rámečky do zbraně, s tím rozdílem že nad ním je "násypka" do které se vkládají nábojové pásky do pušky Arisaka typ 38 prostor násypky pojal až 6 ráměčků po pěti nábojích. Vršek násypky kryje víko, které silnou pružinou přitláčí náboje k podavači. Tento originální způsob zásobování municí měl tu výhodu, že kterýkoli voják vybavený standardní opakovací puškou mohl zásobovat kulomet vlastní municí, čímž se usnadňovala doprava munice ke kulometu na bojišti, další výhodou bylo, že se ke kulometu dalo rychle a průběžně doplňovat střelivo. Nevýhodou zbraně je, že používala olejované střelivo (na vrchu zbraně vedle násypky je víčko olejového zásobníku) a proto trpěla na nečistoty, které se do zbraně dostávali nejčastěji při nabíjení.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulomet typu 11. roku na Wikimedia Commons
