Krajská hygienická stanice

správní úřad

Krajská hygienická stanice (KHS) je správní úřad zřízený na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví s účinností od 1. 1. 2003. KHS jsou organizačními složkami státu, zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Hygienická stanice na Mělníku

HistorieEditovat

Zakladatelem hygieny v Česku byl Gustav Kabrhel (1857–1939), významný český lékař. V lednu roku 1899 byl jmenován prvním profesorem hygieny na lékařské fakultě české univerzity v Praze. V letech 1898 až 1927 byl přednostou Hygienického ústavu, který také založil (později Ústav hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK). Zasloužil se o progresivní koncepci vybudování káranského vodovodu pro Prahu a jeho práce měly zásadní vliv na obrat v posuzování kvality pitné vody. Jaroslav Teisinger (1902-1985) byl zakladatelem českého pracovního lékařství, vybudoval první Kliniku nemocí z povolání a první Ústav pracovního lékařství v Československé republice.[1]

Počátkem 50. let byla v Československu vybudována síť hygienických stanic, ve kterých Lékařská fakulta hygienická (dnešní 3. LF UK) vychovávala lékaře preventivních oborů. Zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, definoval orgány hygienické a protiepidemické služby: hlavní hygienik, krajský hygienik a okresní hygienik. Později jej nahradil zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v § 34 a násl. S účinností od 1.1.2001 byly kompetence hygienických stanic vymezeny zákonem č. 258/2000 Sb. Do roku 2003 byly krajské hygienické stanice příspěvkovými organizacemi ministerstva zdravotnictví, okresní hygienické stanice se pak zřizovaly v sídlech okresních úřadů, a to jako příspěvkové nebo rozpočtové organizace okresního úřadu; jejich zřizovatelem byl okresní úřad. Městské hygienické stanice se pak nacházely ve městech Brno, Plzeň a Praha.[2]

V roce 2003 se od hygienických stanic odštěpily Zdravotní ústavy (laboratoře), to jich bylo 14, v roce 2007 fakticky jenom sedm a od roku 2012 pouze dva.[3]

KompetenceEditovat

Kompetence KHS upravuje zákon č. 258/2000 Sb., a to zejména v § 82. Podle něj KHS náleží např. vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné ministerstvo zdravotnictví. Dále má KHS za úkol vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů; státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci je státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve smyslu zvláštního právního předpisu.

Hlavní úkoly KHSEditovat

  • Nařizuje a řídí opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění
  • Ověřuje podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání
  • Poskytuje informace o kvalitě vody pitné a vody určené ke koupání osob
  • Provádí kontroly dodržování hygienických požadavků na venkovní hrací plochy
  • Provádí kontroly na pracovištích zaměřené na dodržování požadavků stanovených předpisy na ochranu zdraví zaměstnanců při práci
  • Provádí kontroly plnění hygienických požadavků stanovených provozním řádem v domovech důchodců, ústavech sociální péče a domech s pečovatelskou službou
  • Provádí kontroly zařízení, ve kterých jsou prováděny činnosti epidemiologicky závažné (kosmetika, masáže, holičství, kadeřnictví, pedikúra, solária apod.)
  • Provádí státní zdravotní dozor:
    • nad osobní a provozní hygienou v prodejnách a výrobnách potravin, supermarketech, prodejnách drogerie a výrobnách kosmetiky
    • v provozovnách stravovacích služeb
    • v zařízeních sociálně výchovné činnosti (Dětské domovy, Ústavy sociální péče apod.)
    • v zařízeních společného stravování dětí a mladistvých
    • v zařízeních základních a středních škol, předškolních a školských zařízení
    • v oblasti předmětů běžného užívání
  • Provozuje informační epidemiologické systémy, které se týkají výskytu infekcí
  • Vyhlašuje nařízení při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, při výskytu nebezpečných výrobků, při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech
  • Přijímá ohlášení zotavovací akce pro děti
  • Přijímá podněty na porušování povinností v oblasti ochrany veřejného zdraví (nadměrný hluk, vibrace apod.)
  • Přijímá žádosti o provedení zkoušky, provádí zkoušky znalostí hub
  • Uplatňuje stanoviska k projektovým dokumentacím a kolaudacím staveb z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik

Sídla a organizační struktura KHSEditovat

Na území ČR existuje celkem 14 KHS a to v jednotlivých samosprávných krajích. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. Krajské hygienické stanice mohou dále s předchozím souhlasem Ministerstva zdravotnictví zřizovat a rušit svá uzemní pracoviště (dříve okresní hygienické stanice).

Hygienické stanice v krajích:

V čele krajské hygienické stanice stojí ředitel jmenovaný ministrem zdravotnictví na návrh hlavního hygienika. Co se dále týká vnitřní struktury KHS, pravidelně se zřizuje úsek odborných činností, úsek správní činností a úsek ekonomicko-provozních činností. Úseky se dále dělí na odbory (platí jen pro úsek odborných činností) a oddělení.

ReferenceEditovat

  1. BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha. 2002. ISBN 80-7184-551-5
  2. W. Galuszka: 60 let hygienické služby v legislativě, pdf
  3. Arenberger odvolal šéfa ústeckého zdravotního ústavu, zatím ho nahradí ostravský Ježo, 14. května 2021

Externí odkazyEditovat