Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Víta (Bojanov)

kostel v Bojanově

Jednolodní kostel svatého Víta v Bojanově se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Chrudimkou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1350. Dříve v tomto místě stávala pravděpodobně tvrz. Farnost bojanovská byla součástí Újezdu vilémovského a spravovali ji benediktini z vilémského kláštera, v té době největšího mužského kláštera v Čechách. Původní chrám v roce 1730 vyhořel do základů. Na stejném místě byl vystavěn chrám v barokním slohu Františkem Josefem ze Schönfeldu.

Kostel svatého Víta
Kostel sv. Vita v Bojanově
Kostel sv. Vita v Bojanově
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
kostel svatého Víta
kostel svatého Víta
Odkazy
Kód památky 33375/6-805 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ExteriérEditovat

ZvoniceEditovat

Dřevěná zvonice pravděpodobně pochází ze stejné doby jako kostel. Stojí na základech ochranné bašty (ve zdivu můžeme spatřit střílny). Původně se v ní nacházely 4 zvony. Dodnes se zachovaly pouze dva: původní zvon Václav z roku 1510 a malý litinový zvon z roku 1918.

FaraEditovat

Pochází z roku 1349. Po požáru byla přestavěna do barokní podoby. K faře patří i dvě hospodářské budovy (stodoly).

HřbitovEditovat

Na původní hřbitov okolo kostela se vcházelo barokní bránou. Zachovaly se dvě zděné márnice (kostnice)[1]. V roce 1835 byl hřbitov zrušen a přeložen na dnešní místo na kraji obce.

InteriérEditovat

Presbytář kostela je barokní. Stěny zdobí fresky.

Nad dveřmi do sakristie je zobrazen zástup českých patronů směřující do kaple sv. Václava z chrámu sv. Víta v Praze, na ně se z okna dívá český král. Nad dveřmi do kaple Božího hrobu je znázorněn sněm německých knížat svolaný Jindřichem II. Ptáčníkem, kterého se zúčastnil i sv. Václav. Při této příležitosti dostal darem relikvii sv. Víta.

Na stropu presbytáře jsou freskami vyobrazeny události z legendy o životě sv. Víta. Na oltářním obraze klečí sv. Vít, jehož atributem je kohout jako symbol zmrtvýchvstání a bdělosti a palmová ratolest jako symbol mučednické smrti.

Cínová křtitelniceEditovat

Pochází z původního kostela z roku 1556.

KazatelnaEditovat

Prý je to nejkrásnější řezbářská práce v kostele. Na baldachýnu stojí Kristus a kolem sochy čtyř evangelistů, na spodní části kazatelny jsou sochy čtyř velkých západních církevních Otců.

Boční oltářeEditovat

Na levém bočním oltáři se nachází obraz Madony Lietinské a socha Panny Marie Lurdské. V horní části oltáře je v medailonu vyobrazen sv. Jan Nepomucký.

Na opačné straně stojí oltář sv. Tomáše. Obraz znázorňuje, jak vzkříšený Ježíš vyzývá Tomáše, aby vložil ruku do jeho ran po ukřižování. V horní části oltáře je v medailonu znázorněna sv. Barbora.

Třetí boční oltář sv. Anny byl přenesen z nedaleké obce Krásné, kde byl kostel zrušen. V době vánoční na něm bývá postaven Betlém, který byl objednán v období konce 1. světové války v Tyrolsku.

Vitrážová oknaEditovat

Vitrážová okna pořídili věřící ze sbírek roku 1918.

VarhanyEditovat

Byly objednány knězem Antonínem Tomáškem. Ignác Horák postavil varhany pravděpodobně roce 1809 (jeho jediný dochovaný nástroj). Jedná se o dvoumauálový mechanický zásuvkový nástroj. Dispozice nástroje je:

  • I. manuál Aeolina 8´, Viola 8´, Flétna 8´, Principál 4´, Octáva 2´, Quinta, Mixtura 1 1/3´.
  • II. manuál Copula 8´, Copula 4´, Principál 2´, Octáva 1´.
  • Pedál Subbas 16´, Octávbas 8´, Quintbas.

I. manuál a pedál jsou umístěny v hlavním stroji, II. manuál potom v pozitivu umístěném v zábradlí kůru.

Vybavení kostelaEditovat

V letech 1995–2000 bylo zhotoveno současné vybavení kostela – obětní stůl, lavice, ambon. Jsou do něho zakomponovány původní prvky, zejména části mřížky, která dříve sloužila k oddělení presbytáře od lodě kostela.

OdkazyEditovat