Kostel svatého Václava (Nusle)

kostel v Praze 4-Nuslích

Kostel svatého Václava v Nuslích je římskokatolický farní kostel. Neoklasicistní kostelík byl postaven v roce povýšení Nuslí císařem Františkem Josefem I. na královské město (1898)[1] jako součást školního areálu ve Svatoslavově ulici v Nuslích. Nachází se na nároží ulic Vladimírova a Pod Vilami 333/1 čelem do přilehlého parčíku v městské části Praha 4-Nusle.

Kostel svatého Václava v Nuslích
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťNusle
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézearcidiecéze pražská
VikariátIII. pražský
FarnostŘímskokatolická farnost u kostela sv. Václava Praha-Nusle
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Václav
Další informace
AdresaPod Vilami 333/1
14000 Praha 4-Nusle
Oficiální webhttp://www.farnostnusle.websnadno.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Původně neoklasicistní kaple sv. Václava byla povýšena na farní kostel roku 1903, poté, co bylo samostatné město Nusle vyňato z farní příslušnosti k Michli. Vznikla zde vlastní farnost a kostel sv. Václava se stal farním. Do té doby byla kaple součástí I. nuselské měšťanské školy chlapecké a dívčí v těsné blízkosti (v nuselské Svatoslavově ulici).

Po požáru v roce 1962 prošly interiéry kostela v letech 1967–1968 celkovou úpravou; autorem návrhu, který více respektoval liturgická usnesení druhého vatikánského koncilu byl architekt Jaroslav Čermák (plastika sv. Václava v červené barvě nad kněžištěm). Po roce 1989 byl interiér kostela znovu upraven a kostel získal nové zvony.

V roce 1997 byl na věž kostela zavěšen nový zvon "Sv. Václav" z dílny Rudolfa Pernera v Pasově.

Zvláštností kostela je pozoruhodná výmalba světoznámého českého malíře Jana Kristoforiho znázorňující také Kristovu smrt na kříži o patnácté hodině odpolední v oblacích (1998). Od téhož mistra pochází i 14 zastavení křížové cesty (2000), která zdobí hlavní loď chrámu (moderní obrazy 1 až 7 na epištolní straně, 8 až 14 na evangelní straně chrámového prostoru). Mezi léty 1962 a 2000 nahrazovala původní křížovou cestu, nevratně poničenou žhářem, pseudogotická "cesta" zapůjčená z filiálního kostela svatého Pankráce. Interiér nuselského kostela svatého Václava byl restaurován v roce 1998 díky Magistrátu hl.města Prahy.

Za pozornost stojí také varhany z přelomu 19. a 20. století, které velmi utrpěly při požáru chrámu v roce 1962 a byly nákladem farníků restaurovány firmou "Igra". Tehdejší náhradní nová skříň však nevyhovovala moderním požadavkům a proto byly v roce 1999 na kůru přemístěny a opět restaurovány (rekonstruovány).

V kostele působili např. Mons. Alois Tylínek, P. Benedikt Hudema a P. Zbigniew Krzysztof Ponichtera nebo po první světové válce katecheta A. B. Bíca. Páter Alois Tylínek, papežský komoří a osobní arciděkan, vězeň koncentračních táborů v Terezíně a Dachau, náměstek primátorů Karla Baxy a Petra Zenkla, oslavil také v chrámu sv. Václava, za velkého zájmu nuselských občanů, slavnostní mší a „slyšením“ v červenci 1957 padesáté výročí svého vysvěcení na kněze. [2] Tehdy byla nuselská farnost součástí II. pražského vikariátu (jeho sídlem) od roku 1990 patří do III. pražského vikariátu.

Od roku 2020 se udílení svátosti biřmování v chrámu sv. Václava účastnil pan biskup Václav Malý.

V památnou neděli 28. května 2023 vedl slavnost biřmování v nuselském kostele sv. Václava apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo.

Současnost

editovat
 
Interiér kostela

Kostel je pravidelně využíván, správcem farnosti je P. Piotr Henryk Adamczyk. Při kostele svatého Václava působí farní klub v přístavku vpravo od hlavního vchodu do chrámu (případně na

 
Interiér kostela, pohled na oltář

faře v blízké Svatoslavově ulici v Nuslích). Filiálním kostelem nuselské farnosti je kostel sv. Pankráce v ulici Na Pankráci, kde jsou rovněž pravidelné bohoslužby.

V kostele sv. Václava je obnovena tradice „Adventních rorátů“ (od 30.11. do 21.12. od 6.30 hod.), vánoční mše svaté na Štědrý den (24. prosince od 16.00 h) a půlnoční vigilie (Půlnoční mše svatá od 24.00).[3] Slavnost Narození Páně na Hod Boží Vánoční (mše svatá na První svátek Vánoční). Děkovná pobožnost (Svátek svaté Rodiny 29. 12., sv. Silvestr 31. 12.) na konci kalendářního roku a také Nový rok (Svátek Matky Boží Panny Marie), jako významný svátek Mariánský. Rovněž 6. leden jako Svátek Zjevení Páně (Tři králové), spojený s následnou nedělí, svátkem Křtu Páně. Pozoruhodný je i další lednový svátek Mariánský 18. ledna, "Panny Marie, Matky jednoty křesťanů". Poté Hromnice 2. února, jako slavnost Uvedení Páně do chrámu (a za týden 11. února další Mariánský svátek Panny Marie Lourdské), volně spojená s pohyblivou Popeleční středou (v roce 2024 se kryje se svátkem sv. Valentýna 14. února), uvozující dobu postní, 46 dní před Hodem Božím Velikonočním (40 postních dnů a neděle).

A také tradice Velikonoční se Svatým týdnem, do nějž může přináležet i 25. březen, Svátek Zvěstování Panny Marie archandělem Gabrielem[4] (Květná neděle, první den "Svatého týdne", se svěcením „kočiček“, ratolestí; Zelený čtvrtek, jako pátý den "Svatého týdne" v předvečer velikonočního "tridua" (Památka Večeře Páně, odchod z Večeřadla na hoře Sijón v Jeruzalému do Getsemanské zahrady pod Olivetskou horou; v biskupských katedrálách probíhá při dopolední mši svěcení olejů) s umýváním nohou; Velký Pátek, křížová cesta a obřady; Bílá sobota, velikonoční vigilie, vzkříšení se svěcením ohně; Nedělní slavnost Zmrtvýchvstání Páně; Velikonoční Pondělí-mše sv.; krom toho ještě úterní mše sv. "Svatého týdne" u sv. Václava a středeční u sv. Pankráce).[5] Následuje Velikonoční oktáv končící Bílou nedělí Božího milosrdenství. Liturgická barva oktávu je bílá. A začíná květen, jako významný Mariánský měsíc. Rovněž státní svátek 8. května je zasvěcen Panně Marii Prostřednici všech milostí. Od 12. května (až do 12. října) se nabízí přímé večerní přenosy TV Noe z portugalské Fatimy. Po Svátku Nanebevstoupení Páně, připadajícím vždy na čtvrtek čtyřicet dní po Velikonocích (r. 2024 je 9. května), navazují novénou Svatodušní svátky (na Moravě i tradiční neděle a Svatodušní pondělí s Jízdou králů; v roce 2024 připadají na 19. a 20. květen), svátek Nejsvětější Trojice a Boží Tělo. O Svatodušním pondělí, kdy apoštolové po seslání Ducha svatého vyšli z večeřadla, si připomínáme "Svátek Panny Marie, matky církve". A 24. květen je zasvěcen památce Panny Marie Pomocnice křesťanů. V týdnu po Svatodušním pondělí ctí katolická církev (od roku 2015 i v ČR) "Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze" (latinsky festum Domini nostri Iesu Christi Summi et Æterni Sacerdotis).[6] Právě jeden týden před čtvrteční "Slavností těla a Krve Páně", která má ve svých kořenech českou tradici (1263, kněz Petr z Prahy na mši v Bolseně).

A následné dva pátky v liturgickém mezidobí, Slavnost Nejsvětějšího srdce Ježíšova i mariánský pohyblivý, Slavnost Neposkvrněného srdce Panny Marie, přeložený na následnou sobotu, v druhém týdnu po slavnosti Nejsvětější Trojice (z původního 22. srpna, kde je nyní "pevný" Svátek Panny Marie Královny; v roce 2024 na sobotu 8. června). Nelze opomenout pevný mariánský svátek "Navštívení Panny Marie" (Magnificat) začátkem prázdnin 2. července, přestože jméno Marie již tam není v civilním kalendáři. Nově se připomíná jako závěr Mariánského měsíce 31. května (Visitatio Beatissimae Mariae Virginis), může se však "sejít", připadne-li poslední květnový den na neděli (jako v roce 2020), se "Slavností seslání Ducha Svatého". A ve dnech 5. a 6. července ctíme oba státní křesťanské svátky (sv. Cyrila a Metoděje i svátek Husův). Mezi pevné svátky patří i 16. červenec, jímž je slavnost Panny Marie Karmelské (slavená procesím na horu Karmel nad přístavem Haifa). K nepohyblivým svátkům Páně patří 6. srpen, "Svátek Proměnění Páně na hoře Tábor", "Slavnost Nanebevzetí Panny Marie" 15. srpna a rovněž svátek Panny Marie Královny 22. srpna. Nastává doba poutí na konci léta. V září máme hned tři stabilní Mariánské svátky, 8. 9. Narození Panny Marie, 12. 9. Jména Panny Marie (jediná "Marie", která nám "zbyla" v občanském kalendáři) a 15. 9.[7] Panna Maria Sedmibolestná, uctívaná zejména jako patronka Slovenska. A důstojně oslaven bývá i svátek patrona chrámu svatého Václava, 28. září, také zpěvem Svatováclavského chorálu, nejen jako den české státnosti. Liturgická barva je červená, neboť "Vévoda české země kníže náš" je též mučedníkem.

Významná je také Slavnost Ježíše Krista Krále (vždy v neděli před první nedělí Adventní; v roce 2023 26. listopadu), oznamující začátek nového liturgického roku. Ten začíná první nedělí Adventní (v roce 2023 3. prosince). Čtvrtá neděle Adventní pak navozuje svátky Vánoční (v roce 2023 byla zároveň Štědrým dnem). V čase adventním nalezneme také velký Mariánský svátek slavený 8. prosince, jímž je "Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu", založená na učení "Immaculata conceptio" rodiči Panny Marie sv. Annou a sv. Jáchymem, které římskokatolická církev uznává již od středověku.

Prostor kněžiště zdobí původní kamenná křtitelnice a od roku 2000 polychromované sochy svatého Václava s praporcem a Panny Marie s Ježíškem. Monochromatická socha Matky Boží se též nachází od roku 2023 na levé straně za hlavním vchodem do kostela.

Zpovědní místnost u sv. Václava se nachází na straně epištolní, za vchodem do sakristie. Za ní najdou farníci i návštěvníci bohoslužeb i toalety s umyvadly.

Proti západnímu průčelí chrámu je od roku 1925 bezejmenný trojúhelníkový parčík mezi ulicemi Pod Vilami a Svatoslavova, sloužící k odpočinku. V prostoru je od roku 2023 rovněž nová lavička s "knihobudkou". Na parčík ze západu navazují Jiráskovy sady na Náměstí Generála Kutlvašra u Nuselské radnice. Tam měl být, podle projektu, který zpracoval Jaroslav Čermák v roce 1947, uprostřed parku u Nuselské radnice, postaven nový děkanský katolický kostel Panny Marie Lasalettské. Po roce 1948 již nemohl být projekt realizován a vybrané prostředky na stavbu byly předány Nuselské farnosti u sv. Václava. V nuselské ulici Pod Vilami, proti parčíku právě nad chrámem sv. Václava, postavil v roce 1926 pro svou ženu Marii postupně dvě čtyřpodlažní činžovní vily v japonském stylu prasynovec herce Vlasty Buriana architekt Otakar Burian (Nusle čp. 696 a Nusle čp. 747 dokončenou 1927), jež byly základem vilové části Nuslí, vedoucí k ulici Nad Nuslemi a parku Na Jezerce. [8]

Nejbližšími stanicemi MHD jsou „Nuselská radnice“ (autobus 193, tram. 18 a 19) na Táborské a „Horky“ (tram. 11 a 14) na Nuselské třídě.

Průměrná nadmořská výška základů chrámu svatého Václava v Nuslích u hl. schodiště je 210 metrů n.m.

Reference

editovat
  1. Obec Nusle povýšena císařem Františkem Josefem I. na Královské město 31. prosince 1898
  2. K jubileu byly v roce 1957 vytištěny kvalitní barevné pamětní sv. obrázky s malbami slavných umělců (Carlo Dolci, Raffael Santi, Petr Brandl) a popisem Mons. P. Alois Tylínek, kněz jubiliár, 50 let vysvěcení. Praha Nusle, sv. Václav, červenec 1957
  3. Rubrika „Téma“: Vánoční akce, bohoslužby a mše (Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Nusle, Svatoslavova 7), in Tučňák 12/2022, str. 6, měsíčník městské části Praha 4, prosinec 2022
  4. Slavnost "Zvěstování Páně" se v tom případě posouvá až na pondělí po Velikonočním oktávu (V roce 2024 pondělí 8. dubna).
  5. Rubrika „Zprávy z Prahy 4“: Velikonoční akce, bohoslužby a mše (Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Nusle, Pod Vilami 333/1 ), in Tučňák 4/2023, str. 7, měsíčník městské části Praha 4, duben 2023
  6. Svátek "Festum Domini nostri Iesu Christi Summi et Æterni Sacerdotis": Slaví ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého v zemích, jejichž biskupská konference požádala Svatý stolec o jeho zařazení do svého liturgického kalendáře.
  7. V této souvislosti lze připomenout svátek Povýšení svatého Kříže zdůrazňující Kristovo utrpení na kříži (jeho nalezení a opětné vztyčení na Golgotě), slavený 14. září již od 5. stol., oběma totalitami potlačovaný, vzhledem ke „kalnému ránu 14. září 1937“ (skončením pozemské pouti prvního československého prezidenta).
  8. Rubrika „Lidé z Prahy 4“: „Bejvávalo v Nuslích“ (Dvě Burianovy vily), in Tučňák 4/2024, str. 13, měsíčník městské části Praha 4, březen 2024

Externí odkazy

editovat