Wikipedie

Kostel svatého Mikuláše (Svatý Mikuláš, okres Kutná Hora)

kulturní památka České republiky na území obce Svatý Mikuláš

Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický kostel nacházející se v obci Svatý Mikuláš v okrese Kutná Hora. Od roku 1958 je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[1] Jedná se o čtvercový presbytář gotického kostela z přelomu 13. a 14. století. Jeho původní loď byla zbořena v roce 1790 a nová byla přistavěna v neogotickém slohu v roce 1872.[2] Presbytář kostela patří mezi nejstarší stavby v regionu.[3] V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.[4]

Kostel sv. Mikuláše ve Svatém Mikuláši
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecSvatý Mikuláš
Souřadnice49°59′29,14″ s. š., 15°21′0,86″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátkutnohorsko-poděbradský
FarnostKutná Hora – Sedlec
Statusfiliální kostel
Zasvěcenísvatý Mikuláš
Architektonický popis
Stavební slohraně gotický, neogotický
Výstavba13. století
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
Kód památky42125/2-1095 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Výstavba kostela je spojená se založením Svatého Mikuláše. V 10. století byl mezi Kolínem a Čáslaví knížecí les ve kterém byla založena osada Bor. V roce 1278 koupil sedlecký opat Mikuláš I. les i s osadou. Tím přešla pod pravomoc sedleckého kláštera,[1] který zde kolem roku 1307 vystavěl chrám k poctě biskupa svatého Mikuláše. Téhož roku je doložen farář od Svatého Mikuláše jako svědek na listině v Jihlavě.[1] Od té doby se osadě říkalo Bor sv. Mikuláše a od druhé poloviny 15. století už jen Svatý Mikuláš.[5][6]

První písemná zmínka o existenci farního kostela, a nejen faráře, je z roku 1352. Tehdy byl součástí čáslavského děkanátu. Na začátku 15. století byl kostelním farářem Jiří z Boru, který vystupoval proti Janu Husovi. Po husitských válkách fara zanikla a během 15. a 16. století zde sloužili utrakvističtí kněží z fary v Záboří nad Labem.[1]

Během třicetileté války byla obec v roce 1639 vypálena Švédy, utrpěl i kostel.[5][6] V roce 1655 byl připojen jako filiální k faře v Církvici, když hrabě Bernard František z Věžník koupil novodvorské panství. Na jeho náklady byl kostel v roce 1680 důkladně opraven.[3]

Za josefínských reforem byl kostel roku 1786 zrušen. Jeho vybavení bylo rozprodáno ve veřejné dražbě a bylo rozhodnuto o jeho stržení, ke kterému došlo v roce 1790.[1] Na žádost obce byl zachován presbytář, který měl sloužit jako márnice a obec se zavázala jej také udržovat jako příležitostnou kapli.[1][3] Ke zrušení hřbitovu došlo v roce 1829.[3]

V roce 1872 byl kostel opět opraven a rozšířen o neogotickou loď. Dovnitř byl umístěn oltář darovaný hrabětem Chotkem.[3] K dalším opravám došlo v roce 1977 a 2015.[1]

Popis editovat

Orientovaný kostel se nachází na návsi uprostřed obce a je obklopený zastavěnou plochou a stromy. Vstup do něj je veden na západní straně předsíně přes pravoúhlé dvoukřídlé kazetové dveře, které jsou osazené v dřevěné zárubni. Čtvercová předsíň má valbu s plechovou krytinou. Omítka kostela je hladká a nezdobená, okna mají lomený oblouk.[3]

Z původní stavby z přelomu 13. a 14. století zbyl pouze presbytář. Původní loď byla zbořena v roce 1790 a v roce 1872 byla přistavěna současná čtvercová neogotická loď,[3] krytá stanovou střechou s taškami bobrovkami a zakončená vížkou s lucernou ve vrcholu.[1] Loď je sklenuta a přes hrotitý vítězný oblouk se otevírá do gotického presbytáře o rozměrech (5,5 × 5) m.[1] Ten má klenbu s jednoduchými klínovými žebry, dole je ukončený jehlancovým podseknutím. Ve středu klenby je kruhový terčový svorník.[3]

Ve východní stěně je úzké lomené okénko s kamenným ostěním a tři odkládací výklenky. Je možné, že nad presbytářem byla chórová věž, ale nelze to jistě prokázat. Je ovšem patrná na mapě novodvorského panství z roku 1734.[1]

Další fotografie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j Cesty a památky [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ GRISA, Ivan. Kostel sv. Mikuláše. hrady.cz [online]. 13. březen 2009 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h Národní památkový ústav – památkový katalog [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Katolické bohoslužby v České republice [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b AUGUSTIN, Josef. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Praha: Arbor, 2001. S. 585. 
  6. ↑ a b Středočeský kraj: města a obce Středočeského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2009. ISBN 978-80-904275-1-8. S. 322. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Mikuláše_(Svatý_Mikuláš,_okres_Kutná_Hora)&oldid=22641672“