Kostel Nejsvětější Trojice (Horní Štěpanice)

Kostel Nejsvětější Trojice
	Kostel Nejsvětější Trojice od jihu
Místo
Stát	Česko
kraj	liberecký
okres	Semily
Obec	Horní Štěpanice
Souřadnice	50°38′36″ s. š., 15°32′21″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	jilemnický
Farnost	hornoštěpanická
Status	farní kostel
Zasvěcení	Nejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební sloh	empír
Výstavba	13. století
Další informace
Adresa	Horní Štěpanice, Česko
Kód památky	29850/6-2484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice v Horních Štěpanicích je římskokatolický farní kostel v roce 1812 získal svou dnešní empírovou podobu. Nachází se v lokalitě hřbitova v Horních Štěpanicích (část krkonošské obce Benecko) v okrese Semily v Libereckém kraji. Hornoštěpanická farnost náleží do gesce jilemnického vikariátu královéhradecké diecéze.

Historie

Interiér štěpanického kostela

Náhrobník Viléma z Valdštejna z roku 1594 v interiéru kostela

Budova štěpanické farnosti

Kamenný kostelík se na tomto místě nacházel pravděpodobně již roku 1304, vystavěný nejspíše tehdejším majitelem zdejšího panství, rytířem Janem z Valdštejna.

Nejstarší dochovaná zpráva je z roku 1352 a jde o soupis o vybírání poplatků. V roce 1383 zde byl již samostatný farář, později vypuzen husity. Po husitských válkách byl katolický kostel obnoven a stal se farním kostelem i pro Horní Brannou.^{[pozn. 1]}

Kostel byl nejprve zasvěcen svatému Vavřinci, k čemuž došlo v roce 1543^[1], v roce 1700 bylo patrocinium změněno na Nejsvětější Trojici, důvod však není jasný. V polovině 16. století, kdy Zdeněk z Valdštejna přestěhoval sídlo Valdštejnů do Branné, se zdejší kostel stal filiálním.

17. srpna 1721 byly Horní Štěpanice povýšeny na samostatnou farnost a byla obnovena doposud opuštěná fara. ^[2] Roku 1796 byl kostel přestavěn do pozdně barokního slohu.

V roce 1812 byla dostavěna věž a celý kostel byl přestavěn do empírové podoby, kterou si drží dodnes.

Roku 1869 byla hrobka Valdštejnů otevřena, ze dvou dětských cínových rakviček odlity svícny a náhrobky zazděny do stěn lodí. Presbytář také dostal novou podlahu, která zakryla původní hrobku.^[3]

Popis

Exteriér

Kostel je jednolodní empírovou stavbou. Dominantu tvoří hranolová věž zakončená helmicí a mající tři vikýřové výstupky, v nichž jsou umístěny ciferníky hodin. Sanktusová věžička je ozdobena mansardovou cibulkou a patří v exteriéru k nemnoha zdobným prvkům. Původní šindelovou krytinu zcela nahradil plech. Před hlavním vchodem stojí charakteristická dřevěná předsíňka jako ochrana proti nadměrným nadílkám sněhu.^[4]

Interiér

Loď má plochý strop, strop presbytáře tvoří valená klenba s výsečemi.^[5] Cínová křtitelnice pochází z první poloviny 17. století. Rokokovou kazatelnu s řadou reliéfů zdobí mimo jiné sošky čtyř evangelistů: Marka, Matouše, Lukáše a Jana.

Hlavní oltář i dva boční protějškové oltáře jsou pseudobarokní. V lodi se nacházejí i dva velmi zajímavé renesanční figurální náhrobní kameny Zdeňka z Valdštejna z roku 1573 a Viléma z Valdštejna z roku 1594.

Dnešní dvoumanuálové pneumatické varhany zde postavila firma Jana Tučka z Kutné Hory v roce 1944.^[4]

Zvony

Současné

Nejstarší zvon pochází z roku 1553 a na věži zvoní dodnes.
Roku 1919 byl pořízen nový ocelový zvonek, který se užívá dodnes jako umíráček.
Nejnovější zvon Svatý Václav pochází z roku 1994 a byl vysvěcen Mons. Karlem Otčenáškem. Na zvonu je reliéf sv. Václava a u krčku má nápis: "Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím."

Zaniklé

Největší zvon Svatý Václav byl ulit již roku 1589, vážil 672 kg a byl během první světové války roztaven spolu s umíráčkem a dvěma dalšími zvonky. Byl ještě na věži rozbit a házen po kusech dolů.
Ve dvacátých letech 20. století zde byl také zvon Anděl Strážný, sňatý z věže při sbírání zvonoviny během druhé světové války.

Odkazy

Reference

↑ Mgr. KLOUDOVÁ Martina, Zádušní počty farnosti Horní Štěpanice v 18. století. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Malý, Ph.D.
↑ WWW.OHORNIG.CZ, Ondrej Hornig. Farní kostel Nejsvětější Trojice. Vikariát Jilemnice [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online.
↑ Mgr. ŠTEFLOVÁ Soňa, Kulturní dědictví a živé umění národopisné oblasti Podkrkonoší na příkladu obce Horní Štěpanice. Praha, 2010. Rigorózní práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, FILOZOFICKÁ FAKULTA, KATEDRA TEORIE KULTURY.
↑ ^a ^b LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996
↑ KRÁTKÁ V. O MALÍNSKÝ P.: Rekonstrukce Štěpanického hradu. Praha: studentská práce, 1992.

Poznámky

↑ Dle některých historiků kostel sloužil i jako pohřebiště Valdštejnů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice v Horních Štěpanicích na Wikimedia Commons

[2] Mgr. KLOUDOVÁ Martina, Zádušní počty farnosti Horní Štěpanice v 18. století. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Malý, Ph.D.

[3] WWW.OHORNIG.CZ, Ondrej Hornig. Farní kostel Nejsvětější Trojice. Vikariát Jilemnice [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online.

[4] Mgr. ŠTEFLOVÁ Soňa, Kulturní dědictví a živé umění národopisné oblasti Podkrkonoší na příkladu obce Horní Štěpanice. Praha, 2010. Rigorózní práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, FILOZOFICKÁ FAKULTA, KATEDRA TEORIE KULTURY.

[:0-5] LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996

[6] KRÁTKÁ V. O MALÍNSKÝ P.: Rekonstrukce Štěpanického hradu. Praha: studentská práce, 1992.

[1] Dle některých historiků kostel sloužil i jako pohřebiště Valdštejnů

[pozn. 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]