Koromandelské pobřeží

region na jihovýchodním pobřeží Indického poloostrova

Koromandelské pobřeží (anglicky Coromandel Coast) je region v indických státech Tamilnádu a Ándhrapradéš, úzký pruh země mezi Bengálským zálivem a úpatím Východního Ghátu. Táhne se v délce okolo 1000 km od delty řeky Krišna na severu po mys Komorin na jihu.

Koromandelské pobřeží
Mapa pobřeží
Mapa pobřeží
Geografie
Souřadnice
Obyvatelstvo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rybářský tábor u jezera Pulikat

GeografieEditovat

Krajina je úrodná, pěstuje se bavlník, cukrová třtina, rýže setá a palma kokosová. Nacházejí se zde stálezelené lesy s damarovníkem a kulčibou i pobřežní mangrovy. Na Koromandelském pobřeží ústí do moře řeky Kávérí a Pennar, brakické jezero Pulikat je chráněným územím jako hnízdiště vodních ptáků, na jeho břehu se nachází kosmodrom Šríharikota. Významnými přístavy jsou Čennaí a Nellúru, ve městě Kalpakkam byla roku 1984 zprovozněna první jaderná elektrárna v Indii.

HistorieEditovat

Oblast byla známá jako „země chrámů“, Portugalci jí dali název Coromandel z domorodého výrazu „Čóla mandalam“ (panství Čólů). Od 16. století zde docházelo ke kontaktům mezi Indy a Evropany, Francouzi ovládli Puduččéri a Karaikal, Dánové Tarangambadi, Portugalci Nákappattinam, Nizozemci Sadras a Britové Masulipatnam a Fort St. George. Roku 1652 zde Britská Východoindická společnost zřídila Madráské prezidentství. V roce 1947 se Koromandelské pobřeží stalo součástí nezávislého indického státu s výjimkou Puduččéri, které Indové zabrali až roku 1954. V roce 2004 bylo pobřeží zdevastováno vlnou tsunami v důsledku zemětřesení v Indickém oceánu 2004.

Místní přístavy byly známé obchodováním s čínským šelakem, který dostal název koromandelský lak. Podle pobřeží byly pojmenovány čtyři britské lodě HMS Coromandel, jedna z těchto lodí roku 1820 objevila Koromandelský poloostrov na Novém Zélandu, který podle ní dostal název.

Externí odkazyEditovat