Konvička

Další významy jsou uvedeny na stránce Konvička (rozcestník).
Barokní kovové liturgické konvičky (Švýcarsko, 1681)

Konvička je malá konvice, to jest skleněná, keramická, porcelánová nebo kovová nádobka s hubičkou či rourkou k servírování a nalévání nápojů a s ouškem k uchopení.

StolováníEditovat

Při stolování slouží konvička k podávání nápojů, jak studených (vody, vína, mléka), tak také horkých (kávy, čaje, kakaa). Konvičky na olej a na ocet bývají také součástí stolní soupravy na ingredience.

Konvičky mohou sloužit také k jiným - zvláštním - účelům: například k náboženskému obřadu liturgie nebo k obyčejnému zalévání pokojových květin.

LiturgieEditovat

Při katolické mši se používá dvojice malých liturgických konviček na podnosu[1], jedna z nich slouží na vodu (může být označena písmenem „A“ podle latinského aqua, popřípadě je bez označení) a druhá na víno (s písmenem „V“ jako vinum). Kněz si z nich během bohoslužby nalévá víno a vodu do kalicha. Potom se modlil žalm 26,6, začínající slovem "lavabo", a opláchl si prsty vodou z větší konvičky, kterou mu ministrant na ruce nalil. K utření rukou mu slouží malý ručník, kterým byly konvičky přikryty. Celý úkon se latinsky nazýval "lavabo", což se metaforicky přeneslo i na tento ručník lavabo. Od roku 1968 je obřad zjednodušen a kněz se modlí Žalm 51,4, prosbu o odpuštění svých provinění před vlastní obětí. Liturgické konvičky jsou obvykle skleněné, výjimečně mohly být zhotoveny z drahého kovu, například ze zlaceného stříbra, ale také z cínu nebo mosazi. Větší konvička na opláchnutí rukou je zpravidla kovová.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Joseph Braun: Das christliche Altargerät in seinem Sinn und Entwicklung. München 1932

Externí odkazyEditovat