Konstantin Stibitz
Konstantin Stibitz (původním jménem Štibic, 10. 2. 1885 v Mladé Vožici u Tábora – 2. 2. 1964 v Českých Budějovicích) byl významný a úspěšný českobudějovický výrobce harmonik, zvláště pak oblíbených „českých heligonek“. Stovky kusů heligonek z produkce jeho dílny se prosadily v českých zemích a na Slovensku. Prokazatelně však i ve Spojených státech severoamerických, v Jižní Americe, ve Francii, Belgii, Polsku, Německu, Jugoslávii, Rumunsku, v Kanadě, v Tunisu. Obdržel „Zlatou medaili z Krajinské výstavy Českomoravské Vysočiny v Jindřichově Hradci 1925“, „Vyznamenání za zásluhy“ a „mnoho vyznamenání z výstav“. Jeho heligonky byly „světoznámé“ a měl „sta pochvalných uznání a dobrozdání“.[1][2]
| Konstantin Stibitz | |
|---|---|
| Rodné jméno | Konstantin Štibic |
| Narození | 10. února 1885 Mladá Vožice |
| Úmrtí | 2. února 1964 (ve věku 78 let) České Budějovice |
| Národnost | česká |
| Povolání | výrobce hudebních nástrojů |
| Aktivní roky | 1911 až 1948 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a vyučení editovat
Narodil se jako syn Františka Štibice a Marie Štibicové z Mladé Vožice. Jméno a obchodní značka Stibitz, též Stiebitz, vznikaly poněmčenými zápisy jeho příjmení Štibic v úředních listinách nedbalostí německy mluvících úředníků v dvojjazyčném česko-německém období Českých Budějovic prvních dekád 20. století. I když Němci zde bývali v menšině, měli správu města vždy pod kontrolou.[3][2]
V letech 1899 až 1903 se vyučil u Ludvíka Ockenfusse, mistra oprav kostelních varhan v Jindřichově Hradci. Poté byl přijat do harmonikové dílny Josefa Hlaváčka v Lounech, když navíc Josef Hlaváček byl i jeho švagrem. Pracoval zde jako ladič harmonik.[4][2]
Podnikání editovat
Následně Konstantin firmu Hlaváček i bydliště ve městě Louny opustil a v březnu 1911 byl už ohlášen v „Knihách evidence obyvatel“ Českých Budějovic pod jménem Konstantin Stiebitz na adrese Náměstí Svobody č. 17.[5][2]
V té době byl již Konstantin ženatý, oženil se 7. 2. 1910 s Marií Sobolíkovou. Marie do manželství přinesla věnem „šest tisíc zlatých“. To pomohlo Stibitzovi postavit se na vlastní nohy a v místě nového bydliště začal provozovat svou první obchodní živnost „Hudební nástroje“.[6][2]
V listopadu 1913 zahájil oficiální výrobu harmonik získáním živnostenského povolení „Varhanářství, výroba harmonik a ladění pián“.[5][2]
Změnu působiště přinesl rok 1927. V listu „Republikán“ z roku 1927 otiskl inzerent K. Stiebitz zprávu o přesídlení firmy z náměstí Svobody do vlastního domu v ulici Široká č. 5 k 1. srpnu 1927. Následné roky byly pro firmu obdobím největšího rozmachu. Částečný útlum za 2. sv. války byl způsoben především nedostatkem některých materiálů.[6][2]
Po válce Konstantin definitivně přešel na rodné příjmení Štibic i pro název své firmy.
Ještě 13. 1. 1948 bylo na „Bytovém seznamu“ českobudějovického berního úřadu uvedeno Štibicovo povolání „Samostatný živnostník, výroba harmonik“.[7][2]
Zánik firmy a úmrtí editovat
Od dubna 1948 byl s podnikáním konec. Krajský soud v Č. Budějovicích „ve smyslu §2 zákona ze dne 3. února 1948 čís. 22/48 Sb.“ vymazal dne 20. 4. 1948 firmu „K. ŠTIBIC, výroba a prodej harmonik“ z obchodního rejstříku.[8][2]
Živnost v původních prostorách a s veškerým vybavením přešla jako opravna harmonik do „Komunálního podniku“, v letech 1950 až 1954 přeorganizovaného na „Sdružený komunální podnik JNV“ a od roku 1954 na „Průmyslový kombinát města České Budějovice“. K. Štibic se v začátcích opravny stal jediným zaměstnancem. Jeho dům byl zkonfiskován, zde byl spolu se svou manželkou vystěhován z bytu do malé místnosti a dožili tu v nuzných podmínkách. Konstantin Štibic zemřel dne 2. 2. 1964. Rozloučení s ním se konalo 6. 2. 1964 v krematoriu v Českých Budějovicích.[6][2]
Reference editovat
- ↑ Brožura: „Ceník a vzorník harmonik firmy KONSTANTIN STIBITZ, Jihočeská výroba harmonik České Budějovice“
- ↑ a b c d e f g h i j Kniha: „Heligonky Konstantin Stibitz České Budějovice“. Autor: Jan Bicek. Vydal: nakl. Kopp, 2021
- ↑ Kniha: „Když se psalo c.k.“. Autor: František Rada, 1965
- ↑ Archiv hlavního města Prahy: „Matrika mistrů společenstva hotovitelů hudebních nástrojů“
- ↑ a b Státní okresní archiv v Českých Budějovicích: „Knihy evidence obyvatel“ Českých Budějovic
- ↑ a b c Soukromý archiv Miloslavy Malé, vnučky p. Stibitze
- ↑ Státní okresní archiv v Českých Budějovicích: „Bytový seznam“ berního úřadu České Budějovice
- ↑ Státní okresní archiv v Českých Budějovicích: Zápisy z jednání Krajského soudu v Českých Budějovicích
