Konstancie Sicilská (1248–1302)

manželka Petra III. Aragonského

Konstancie Sicilská (italsky Costanza di Sicilia, španělsky Constanza de Sicilia, 1249, Catania9. dubna 1302, Barcelona) byla aragonská a sicilská královna z dynastie Štaufů. Byla oddaná myšlence františkánského řádu, během svého života založila kláštery klarisek v Huesce a Messině.

Konstancie Sicilská
aragonská a sicilská královna
Portrét
Narození1249
Catania
Úmrtí9. dubna 1302
Barcelona
PohřbenaFrantiškánský klášter v Barceloně
Katedrála v Barceloně
ManželPetr III. Aragonský
PotomciAlfons III. Aragonský
Jakub II. Aragonský
Alžběta Portugalská
Fridrich II. Sicilský
Jolanda Aragonská
Petr Aragonský
DynastieŠtaufové
OtecManfréd Sicilský
MatkaBeatrix Savojská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla jedinou dcerou sicilského krále Manfréda a jeho první manželky Beatrix, dcery savojského hraběte Amadea IV. 13. června 1362 byla v Montpellieru provdána Petra, syna aragonského krále Jakuba. Její otec roku 1266 padl v bitvě u Beneventa a vítězný Karel z Anjou jeho manželku a dědice nechal uvěznit.[1][pozn. 1]

Roku 1276 Petr zdědil aragonský trůn a hodlal uplatňovat manželčina práva na štaufské dědictví v Itálii. V březnu 1282 došlo na Sicílii k povstání místní šlechty, které získalo název Sicilské nešpory. Rebelující ostrovní část království nabídla královskou korunu aragonskému králi. 30. srpna 1282 přistál Petr v Trapani a již 4. září jej v Palermu sněm sicilské šlechty zvolil sicilským králem jako Petra I. pod podmínkou, že obnoví v království zvyklosti z normanského období. Karel z Anjou se proti Petrovi III. vypravil s loďstvem, které bylo v sicilské úžině poraženo. Po Karlově porážce následovalo období bojů, které skončilo až smrtí obou protivníků v roce 1285. V červnu 1295 byla podepsána smlouva z Anagni, která zaručovala propuštění rukojmí. Úplné složení zbraní přinesla až roku 1302 smlouva z Caltabellotta, v níž získal Sicílii Fridrich Aragonský, mladší syn Kostancie a vnuk krále Manfréda.

Sama Konstancie zemřela na jaře téhož roku v rouše klarisky a byla pohřbena ve františkánském klášteře v Barceloně, po boku svého syna. Klášter byl roku 1835 zbořen a královniny ostatky byly společně s dalšími přeneseny do místní katedrály sv. Kříže a sv. Eulálie. Ve 20. století byly uloženy v tumbě královen od Frederica Marèse.

Vývod z předků

editovat

Poznámky

editovat
  1. Tři Manfrédovi synové byli drženi několik desítek let v okovech na hradě Castel del Monte. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.[2]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constance of Sicily, Queen of Aragon na anglické Wikipedii.

  1. Úsvit renesance,str. 222
  2. Úsvit renesance,str. 222–223

Externí odkazy

editovat
Královna Aragonie a Valencie
Předchůdce:
12761285
Konstancie Sicilská (1248–1302)
Nástupce:
Isabela Kastilská
Sicilská královna
Předchůdce:
12821285
Konstancie Sicilská (1248–1302)
Nástupce:
Isabela Kastilská