Konstancie Sicilská (1248–1302)
Konstancie Sicilská (italsky Costanza di Sicilia, španělsky Constanza de Sicilia, 1249, Catania – 9. dubna 1302, Barcelona) byla aragonská a sicilská královna z dynastie Štaufů. Byla oddaná myšlence františkánského řádu, během svého života založila kláštery klarisek v Huesce a Messině.
| Konstancie Sicilská | |
|---|---|
| aragonská a sicilská královna | |
.png) | |
| Narození | 1249 Catania |
| Úmrtí | 9. dubna 1302 Barcelona |
| Pohřbena | Františkánský klášter v Barceloně Katedrála v Barceloně |
| Manžel | Petr III. Aragonský |
| Potomci | Alfons III. Aragonský Jakub II. Aragonský Alžběta Portugalská Fridrich II. Sicilský Jolanda Aragonská Petr Aragonský |
| Dynastie | Štaufové |
| Otec | Manfréd Sicilský |
| Matka | Beatrix Savojská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Byla jedinou dcerou sicilského krále Manfréda a jeho první manželky Beatrix, dcery savojského hraběte Amadea IV. 13. června 1362 byla v Montpellieru provdána Petra, syna aragonského krále Jakuba. Její otec roku 1266 padl v bitvě u Beneventa a vítězný Karel z Anjou jeho manželku a dědice nechal uvěznit.[1][pozn. 1]
Roku 1276 Petr zdědil aragonský trůn a hodlal uplatňovat manželčina práva na štaufské dědictví v Itálii. V březnu 1282 došlo na Sicílii k povstání místní šlechty, které získalo název Sicilské nešpory. Rebelující ostrovní část království nabídla královskou korunu aragonskému králi. 30. srpna 1282 přistál Petr v Trapani a již 4. září jej v Palermu sněm sicilské šlechty zvolil sicilským králem jako Petra I. pod podmínkou, že obnoví v království zvyklosti z normanského období. Karel z Anjou se proti Petrovi III. vypravil s loďstvem, které bylo v sicilské úžině poraženo. Po Karlově porážce následovalo období bojů, které skončilo až smrtí obou protivníků v roce 1285. V červnu 1295 byla podepsána smlouva z Anagni, která zaručovala propuštění rukojmí. Úplné složení zbraní přinesla až roku 1302 smlouva z Caltabellotta, v níž získal Sicílii Fridrich Aragonský, mladší syn Kostancie a vnuk krále Manfréda.
Sama Konstancie zemřela na jaře téhož roku v rouše klarisky a byla pohřbena ve františkánském klášteře v Barceloně, po boku svého syna. Klášter byl roku 1835 zbořen a královniny ostatky byly společně s dalšími přeneseny do místní katedrály sv. Kříže a sv. Eulálie. Ve 20. století byly uloženy v tumbě královen od Frederica Marèse.
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Tři Manfrédovi synové byli drženi několik desítek let v okovech na hradě Castel del Monte. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo.[2]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constance of Sicily, Queen of Aragon na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstancie Sicilská na Wikimedia Commons
| Královna Aragonie a Valencie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1276–1285 Konstancie Sicilská (1248–1302) |
Nástupce: Isabela Kastilská |
| Sicilská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1282–1285 Konstancie Sicilská (1248–1302) |
Nástupce: Isabela Kastilská |
