Koniarská planina
Koniarská planina je nejzápadnější a zároveň nejmenší planinou Slovenského krasu, má rozlohu cca 50 km². Její povrch tvoří vlastní náhorní vápencová plošina, bez osídlení, prakticky celá porostlá lesem. Na západě je oddělena říčkou Muráň a přechází do Ličínské pahorkatiny a je, Z východu jí ohraničuje kaňon řeky Štítnik a řeka Slaná. Oproti jiným planinám Slovenského krasu jsou zde typické krasové jevy méně výrazné. Nejdůležitější jeskyní je Gemerskoteplická jeskyně, která má délku 666 m. Z hlediska archeologických vykopávek je důležitá Propast pod Veterniky.[1] Nejvyšší části planiny jsou na severu (Strieborník 553 m n. m., Veterník 610 m n. m.).
Koniarská planina | |
---|---|
Bukový les v závrtu na planině | |
Rozloha | 50 km² |
Nadřazená jednotka | Slovenský kras |
Sousední jednotky | Plešivecká planina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko |
Koniarská planina | |
Povodí | Slaná |
Souřadnice | 48°35′ s. š., 20°22′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Turistika
editovatPřes celou planinu vede z Plešivce zelená turistická značka, severní část této cesty je zároveň cyklostezkou. Na planině nejsou žádné domy, žádná zařízení turistického ruchu.
-
Koniarská planina od jihovýchodu (ze Silické planiny)
-
Řídká vegetace na vápenci na jihovýchodních srázech
Reference
editovat- ↑ Jaroslav Stankovič, Václav Cílek a kol.: Krásnohorská jaskyňa Buzgó, Regionálna rozvojová agentúra, 2005
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Koniarská planina na Wikimedia Commons