Komunistická společnost

Komunistická společnost nebo krátce komunismus (z latinského communis = „společný, univerzální“)[1][2] je hypotetická podoba spravedlivého uspořádání společnosti, kterou prosazují zastánci komunismu. Má se jí podle některých z nich dosáhnout po určité přechodné době socialismu a rozvinutého socialismu, tedy v jejich pojetí dvou etap vlády komunistických stran. Vybudování komunismu však doposud nikde nebylo dosaženo.

Socioekonomický řád komunistické společnosti má být strukturovaný podle myšlenek společného vlastnictví výrobních prostředků a absence sociálních tříd, peněz a státu.[3][4] V marxistické filosofii dějin finální historická etapa následující po prvotnopospolní, otrokářské, feudální, kapitalistické a socialistické společnosti.

Podle knihy Vědecký komunismus přeložené z ruštiny z roku 1972 má být komunismus „vysokoorganizovaná společnost, nejvyšší stupeň technologického a společenského pokroku a rozvoje s nejvyšším stupněm životní úrovně lidí ... Komunismus je společnost, která spojuje vysokou úroveň rozvoje ekonomiky, vědy a techniky s všestranným rozvojem samotných lidí, materiální rozkvět s mravním povznesením a neustálým zdokonalováním osobnosti. Když se komunismus upevní ve světě, spojí národy v jedinou bratrskou rodinu pracujících, odstraní státní hranice a národnostní spory.“[5]

Podle oficiální definice komunismu postulované a schválené v roce 1975 v programu Komunistické strany Sovětského svazu má být „komunismus beztřídní společenské zřízení s jednotným lidovým vlastnictvím výrobních prostředků a úplnou společenskou rovností všech členů společnosti, kde zároveň s všestranným rozvojem lidí zmohutní i výrobní síly na základě neustále se rozvíjející vědy a techniky, kde společenské bohatství bude ze všech zdrojů plynout plným proudem a kde se uskuteční velká zásada ’každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb’.“

Ve svém díle Kríza utopizmu popsal Milan Šimečka v roce 1967 utopický ideál komunismu jako „společnost svobodných a uvědomělých pracovníků, v níž se plně zakotví společenská samospráva, práce ve prospěch společnosti se stane pro všechny první životní potřebou a uvědoměnou nutností a každý bude uplatňovat své schopnosti tak, aby přinášel co největší užitek lidu.“[6]

ReferenceEditovat

  1. Ball, Terence, and Richard Dagger. [1999] 2019. "Communism"
  2. Communism." p. 890 in World Book Volume 4 (Ci–Cz). Chicago: World Book, Inc. 2008. ISBN 978-0-7166-0108-1.
  3. Kurian, George Thomas, ed. (2011). "Withering Away of the State". The Encyclopedia of Political Science. CQ Press. doi:10.4135/9781608712434. ISBN 978-1-933116-44-0
  4. Bukharin, Nikolai, Yevgeni Preobrazhensky. [1920] 1922. "Administration in the communist system." Pp. 73–75, § 21 in The ABC of Communism, translated by E. Paul and C. Paul. London: Communist Party of Great Britain
  5. Vedecký komunizmus. Bratislava: Pravda, 1972. 
  6. ŠIMEČKA, Milan: Kríza utopizmu, Bratislava, 1967.