Tačikawa Ki-9
Tačikawa Ki-9 byl japonský dvoumístný jednomotorový dvouplošný cvičný letoun s pevným podvozkem ostruhového typu. Spojenci typu přidělili kódové označení Spruce.
| Tačikawa Ki-9 | |
|---|---|
 Tačikawa Ki-9 | |
| Určení | cvičný letoun |
| Výrobce | Tačikawa |
| Šéfkonstruktér | Roykiči Endo |
| První let | 7. 1. 1935 |
| Zařazeno | 1935 |
| Uživatel | Japonské císařské armádní letectvo Indonéské letectvo, Kočinčína, Císařské letectvo Mandžukua, Thajské královské letectvo |
| Vyrobeno kusů | 2615 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik editovat
V roce 1933 nabídla společnost Tačikawa Hikoki Kabušiki Kaiša armádnímu letectvu elementární školní dvouplošník R-5 s britským motorem ADC Cirrus IV o výkonu 92 kW, avšak neuspěla. Na doporučení se spojila s leteckým učilištěm v Tokorozawě, s nímž společně zformovala koncepci školních a cvičných letounů armádního letectva. Výsledkem porad byla oficiální zakázka z dubna 1934 na konstrukci univerzálního letounu pro oba stupně výcviku. Elementární výcvik měl zajišťovat stroj s motorem Nakadžima NZ o 110 kW, pokračovací stroje měly mít stejný drak s pohonnou jednotkou Hitači Ha-13a o 257 kW.
Vývoj editovat
Letoun s přiděleným typovým označením Ki-9 byl zalétán 7. ledna 1935 jako pokračovací cvičný stroj s motorem Ha-13a.[1] Během dvou dnů proběhly úpravy příliš tvrdého tlumení podvozku a značně velké síly v řízení. Prototyp byl následně předán do Tokorozawy k vyhodnocení.
Druhý vyrobený Ki-9 měl identickou pohonnou jednotku, teprve třetí stroj odpovídal požadavkům základního výcviku s motorem Nakadžima NZ. Letouny z těžším motorem Ha-13a byly navíc vybaveny pro výcvik letu bez vnější viditelnosti a kostra byla dimenzována pro přetížení až 12 g, naopak Ki-9 s agregátem NZ byl maximálně odlehčen.
Učiliště v Tokorozawě doporučilo zavést Ki-9 se vzduchem chlazeným hvězdicovým devítiválcem Ha-13a, druhou variantu odmítlo. Po zkušenostech z provozu vznikla v roce 1937 verze K-9Kai s odlehčeným drakem, robustnějším podvozkem a s motorem posunutým dozadu. V tomto provedení se letouny Ki-9 vyráběly až do roku 1945. Celková produkce u mateřské společnosti dosáhla počtu 2395 kusů, od roku 1944 ji doplnila firma Tokyo Koku K. K. s licenční výrobou 220 exemplářů.[1]
Specifikace editovat
Údaje dle[1]
Technické údaje editovat
- Osádka:
- Rozpětí: 10,32 m
- Délka: 7,52 m
- Výška: 3,00 m
- Nosná plocha: 24,50 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1015 kg
- Vzletová hmotnost: 1425 kg
- Pohonná jednotka:
Výkony editovat
- Maximální rychlost: 240 km/h
- Cestovní rychlost: 150 km/h
- Výstup do 1000 m: 5 min
- Vytrvalost: 3,5 h
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- NĚMEČEK, Václav. Tachikawa Ki-9. Letectví a kosmonautika. Prosinec 1994, roč. LXX., čís. 26, s. 55. ISSN 0024-1156.
- FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Tachikawa Ki-9, s. 246 až 248. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tačikawa Ki-9 na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu Tačikawa Ki-9 Archivováno 13. 4. 2015 na Wayback Machine.
- (česky) Tačikawa Ki 9 "Spruce"
