Ketura (biblická postava)

biblická postava, manželka Abraháma

Ketura (hebrejsky קְטוּרָה‎, „Okouřená kadidlem“),[3] přepisováno též jako Ketúra či Cetura, je biblická postava, která se podle knihy Genesis stala manželkou Abraháma po smrti jeho první ženy Sáry.[4] Ketura se stala pramatkou šestnácti kmenů, z nichž dva, Šeba (hebrejsky שְׁבָא‎, Ševa)[5] a Dedan (hebrejsky דְּדָן‎), náležejí určitě ke kmenům arabským.[6] Podle židovské tradice[7] podpořené autoritou předního komentátora tóry Rašiho[8] byla Ketura totožná s Hagar.

Ketura
ChoťAbrahám[1]
DětiZimrán[2]
Jokšán[2]
Medán[2]
Midján[2]
Jišbak[2]
Shuah[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spor o totožnost Ketury a Hagar editovat

Na podporu odlišnosti obou postav se uvádí biblické seznamy Hagařiných a Ketuřiných synů:

Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."

Genesis 25:12-15

Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."

Genesis 25:1-2

Židovská výkladová posloupnost pardes však tradici o totožnosti Hagar a Ketury nijak nevyvrací. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“[9] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená.

Reference editovat

  1. Genesis.
  2. a b c d e f Genesis.
  3. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/ Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9, ISBN 80-7021-725-1. S. 408. 
  4. Gn 25, 1 (Kral, ČEP)
  5. Gn 25, 3 (Kral, ČEP)
  6. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 92. 
  7. Berešit raba, 61:4
  8. Rašiho komentář k sidře Chaje Sara, viz kapitola 25, verš 1. olam.cz [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-07. 
  9. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 299. 

Související články editovat