Otevřít hlavní menu
Tento článek je o postavě z mytologie. Další významy jsou uvedeny na stránce Kerberos (rozcestník).

Kerberos (řecky Κέρβερος, latinsky Cerberus) je v antické mytologii trojhlavý pes, který střeží vchod do podsvětí. Podle jiných představ střežil především podsvětí před vstupem živých.

Kerberos
Kerberos na obraze od Williama Blakea
Kerberos na obraze od Williama Blakea
Rodiče Týfón a Echidna
Příbuzní Orthos, Hydra, nemejský lev a Chiméra (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Bývá zpodobňován s třemi hlavami, dračím ohonem, na hlavách má místo srsti hady. Později se mu připisovalo i sto hlav, jedovatý dech a množství hadích hlav na šíjích. Počet Kerberových hlav je ovšem nejasný. Hesiodos pouze říká, že jich má nespočetně. Jako trojhlavý je nejčastěji uváděn až v římské mytologii.

Kerberos spatřil světlo světa jenom jednou, a to když ho vyvedl z podsvětí Héraklés při plnění dvanáctého úkolu. Mykénský král Eurysthea požádal Hérakla, aby mu přivedl Kerbera. S pomocí bohů se Héraklés dostal do podsvětí, byl vlídně přijat samotným Hádem. Ten mu dovolil Kerbera chytit za podmínky, že to dokáže holýma rukama. Kerberos se zuřivě bránil, avšak po Héraklově silném stisku slíbil poslušnost a následoval ho do Mykén. Když král Eurystheus spatřil strašného strážce podsvětí Kerbera, padl před Héraklem na kolena a prosil, aby příšeru odvedl zpět.

Jen Orfeus očaroval Kerbera svým zpěvem a Aeneas a někteří jiní vyvolenci, jimž bohové dovolili vstoupit do podsvětí, ho ukonejšili medovým koláčem.


Rodinné poměryEditovat

Odraz v uměníEditovat

Kerberos je zobrazen téměř na každém výjevu z Hádovy podsvětní říše. Nejlépe na vázové malbě z 5. stol. př. n. l., zvané Hádovo podsvětní království (dnes v Britském muzeu v Londýně).

ReferenceEditovat

ZajímavostiEditovat