Karol Plank
Karol Plank (6. listopadu 1927 Bratislava – 17. května 1997) byl slovenský právník, profesor občanského práva a děkan Právnické fakulty Univerzity Komenského, později také soudce a předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky.
| prof. JUDr. Karol Plank, DrSc. | |
|---|---|
| Předseda Nejvyššího soudu SR | |
| Ve funkci: 1990 – 1996 | |
| Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě | |
| Ve funkci: 1964 – 1966 | |
| Předchůdce | Ladislav Schubert |
| Nástupce | Vojtech Hatala |
| Narození | 6. listopadu 1927 Bratislava  Československo |
| Úmrtí | 17. května 1997 (ve věku 69 let) |
| Alma mater | Univerzita Komenského |
| Profese | soudce |
| Ocenění | Pribinův kříž I. třídy (2006) štátna cena Jozefa Miloslava Hurbana (2022) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Absolvoval gymnázium v Bratislavě a Právnickou fakultu Univerzity Komenského. Na fakultě už zůstal, od roku 1950 zde působil jako asistent na katedře občanského práva pod vedením profesora Lubyho. O devět let později se habilitoval, v letech 1963–1970 působil jako vedoucí katedry občanského a rodinného práva a v roce 1966 byl jmenován profesorem občanského práva. Jezdil přednášet i na právnickou fakultu UPJŠ v Košicích a od roku 1964 do roku 1966 byl také děkanem Právnické fakulty Univerzity Komenského. Jeho vědecký záběr byl široký, věnoval se dědickému, manželskému majetkovému, družstevnímu, vlastnickému i závazkovému právu. Napsal pět monografií a desítky článků do odborných časopisů, zpracovával též komentáře k zákonům. V praxi působil jako soudce z lidu a rozhodce obchodní komory v Praze.[1]
Kvůli svým postojům v období pražského jara už ale nemohl za normalizace zastávat žádné funkce a dlouho nesměl ani publikovat. Ke změně došlo spolu s událostmi sametové revoluce, v roce 1991 získal vědeckou hodnost doktora věd a rok před tím stal se předsedou Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Podílel se také na přípravě slovenské ústavy a spolu s profesorem Knappem byli pověřeni vypracováním osnovy nového československého občanského zákoníku. Po rozpadu federace byl hlavním autorem prvního návrhu slovenského občanského zákoníku.[1]
Prezident Slovenské republiky mu udělil 1. ledna 2006 Pribinův kříž I. třídy in memoriam za významné zásluhy o hospodářský a sociální rozvoj Slovenské republiky v oblasti tvorby a aplikace nového právního řádu Slovenské republiky.
Dílo editovat
- Dědičské právo (1954)
- Majetkoprávne vztahy v rodine (1957)
- Osobné užívanie bytov (1967)
- Služby v občanskoprávnej úprave (1984)
- Poistenie občanov (1989)
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Plank na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b CIRÁK, Ján. K životnému jubileu 80. nedožitých narodenín profesora Karola Planka. ARS NOTARIA. 2007, čís. 4, s. 41–44. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-20. ISSN 1335-2229. (slovensky) Archivováno 20. 6. 2018 na Wayback Machine.
