Karl Vietz
Karl Vietz (* 1798 v Čechách – 2. srpna 1872, Praha) byl český historik, vysokoškolský učitel a spisovatel.
Karl Vietz | |
---|---|
Narození | 1798 |
Úmrtí | 2. srpna 1872 (ve věku 73–74 let) Praha |
Povolání | vysokoškolský učitel, spisovatel a historik |
Děti | Jan Vietz[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život a činnostEditovat
O jeho vzdělání a životě obecně je známo velmi málo. Získal doktorát z filosofie a téměř třicet let působil jako profesor historie na pražské univerzitě. Jako učitel byl mezi studenty údajně velmi oblíbený a těšil se všeobecné úctě.
Jako spisovatel se veřejně uvedl pouze jednou, a to v roce 1844 méně rozsáhlým spisem „Das Studium der alten Geschichte nach dem gegenwärtigen Stande der historischen Wissenschaft und Literatur“ vydaným v Praze u nakladatelství Gottl. Haase & Söhne, 8°), o kterém kritik pod iniciálami Dr. B. D. (pravděpodobně Beda Dudík) v textu 2. ročníku „Oesterreichische Blätter für Literatur und Kunst“ č. 61 z 22. května 1845, s. 473–478, upraveném Dr. Adolphem Schmidlem, napsal rozsáhlý a uznalý posudek.
Jako uznání za zásluhy o výuku a vědu byl Vietzovi udělen titul říšského radního a rytířský kříž císařského Řádu Františka Josefa.[2]
ReferenceEditovat
- ↑ Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920). Dostupné online.
- ↑ Schmidl. Neues Fremdenblatt. Wien, 4°: 1872, čís. Nr. 214.. (německy)
Externí odkazyEditovat
- BLKÖ:Vietz, Karl – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. (německy)