Karl Schiske

rakouský hudební skladatel

Karl Hubert Rudolf Schiske (12. února 1916 Győr, Rakousko-Uhersko16. června 1969 Vídeň, Rakousko) byl rakouský hudební skladatel a pedagog. Je považován za jednoho z nejdůležitějších rakouských skladatelů a učitelů hudby 20. století.

Karl Schiske
Základní informace
Narození12. února 1916
Győr
Úmrtí16. června 1969 (ve věku 53 let)
Vídeň
Povoláníhudební skladatel, vysokoškolský učitel a hudební pedagog
OceněníCena města Vídně za hudbu (1950)
čestná dekorace ve zlatě Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku
Čestný odznak Za vědu a umění
Titul profesora
DětiRobert Majek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v Győru v západním Maďarsku, který byl tehdy součástí Rakousko-Uherské monarchie. Když mu byly 3 roky se rodina přestěhovala do Orth an der Donau v Dolním Rakousku a v roce 1923 do Vídně. Navštěvoval gymnázium v Albertgasse, kde byl jeho spolužákem a později dlouholetým přítelem, budoucí malíř, Carl Unger. Od roku 1932 studoval skladbu u Ernsta Kanitze, profesora hudební teorie na Nové vídeňské konzervatoři. Kromě toho studoval muzikologii, dějiny umění, filosofii a fysiku na Vídeňské univerzitě. Doktorát získal v roce 1942 za práci „Použití dizonancí v Brucknerových symfoniích“. Studoval rovněž hru na klavír u českého klavíristy Rodericha Basse a Julia Varga na konzervatoři a Hanse Webera na Vídeňské hudební akademii. Ještě v průběhu studia uvedli Vídenští symfonikové a Steinbauer Quartett jeho skladby na veřejných koncertech.

V roce 1940 byl povolán do německé armády a nemohl dále komponovat. Pod vlivem Druhé světové války vzniklo jeho hlavní dílo, oratorium Vom Tode (Před smrtí), komponované na památku bratra Huberta, který padl v Rize v roce 1944. Poprvé bylo provedeno v roce 1948 za řízení Karla Böhma ve Wiener Konzerthaus.

Po válce žil jako nezávislý skladatel ve Vídni. Pobýval také v Horním Rakousku, Štýrsku a Salcbursku. V té době zažíval své nejplodnější období. Mimo jiné zkomponoval 3 symfonie, Komorní koncert pro orchestr a řadu komorních skladeb. Od roku 1952 vyučoval skladbu na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Byl jmenován profesorem a získal rakouskou Státní cenu za oratorium Vom Tode. Byl spoluzakladatelem Studia elektronické hudby a v letech 1966–1967 působil jako hostující profesor na University of California, Riverside v USA. Byl členem správní rady rakouské větve Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu

V roce 1954 se Schiske oženil s Bertou Baumhacklovou, se kterou měl čtyři děti. Zemřel ve Vídni 16. června 1969 na krvácení do mozku ve věku 53 let. Byl pohřben na místním hřbitově v Orth an der Donau.

Dílo (výběr)Editovat

 
Hrob skladatele.

Vokální skladbyEditovat

  • Der Schrei (Výkřik, šestihlasý smíšený sbor a cappella, 1938)
  • Reitjagd (Hon, kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr, 1938)
  • 4 sbory pro tříhlasý sbor a cappella (1945)
  • Vom Tode (Před smrtí, oratorium pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany, 1946)
  • Psalm 99 (Žalm 99 –Jubilate Deo, šestihlasý smíšený sbor a cappella, 1949)
  • Der Mai (Máj, tříhlasý sbor a cappella, 1952)
  • Missa Cunctipotens Genitor Deus pro smíšený sbor a varhany ad lib. (1954)
  • Candáda pro sóla sbor a orchestr (1956)
  • Missa (malá varhanní mše, 1958)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Předehra pro velký orchestr (1937)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1938)
  • Hudba pro trubky (1939)
  • Koncert pro smyčcový orchestr č. 1 (1940)
  • 1. symfonie (1941)
  • Taneční rondo (1942)
  • Koncert pro smyčcový orchestr č. 2 (1945)
  • 2. symfonie (1947)
  • Komorní koncert (1949)
  • 3. symfonie (1950)
  • Koncert pro housle a orchestr (1951)
  • 4. symfonie (1955)
  • 5. symfonie "auf B" (1965)

Komorní skladbyEditovat

  • Smyčcový kvartet č. 1 (1936)
  • Sextet pro klarinet smyčcový kvartet a klavír (1937)
  • 3 malé suity pro dvě flétny nebo jiné melodické nástroje (1941)
  • Sonáta pro housle a klavír (1943)
  • Dechový kvintet (1945)
  • Smyčcový kvartet č. 2 (1945)
  • Dvě skladby pro altovou flétnu a klavír (1947)
  • Hudba pro klarinet, trubku a violu (1947)
  • Sonatina pro housle, violoncello a klavír (1951)
  • Tři skladby pro Gloria, housle sólo (1951)
  • Synthese pro čtyřikrát čtyři nástroje (1958)
  • Divertimento pro deset nástrojů nebo komorní orchestr (1963)
  • Dialog pro violoncello a klavír (1967)

Klavírní skladbyEditovat

  • Malá suita (1935)
  • Thema, osm variací a dvojitá fuga (1935)
  • Sonáta (1936)
  • Rhapsodie (1945)
  • Taneční suita (1945)
  • Sonáta pro klavír na čtyři ruce (1949)
  • Etüdensuite (1951)
  • Tři skladby podle lidových písní (1951)
  • Malá fuga (1952)
  • Sonatina (1953)

PísněEditovat

  • 3 písně pro vysoký hlas a klavír (1938)
  • 2 písně pro střední (vyšší) hlas a klavír (1941)
  • 3 písně pro vysoký hlas a klavír (1945)
  • 7 písní z oratoria Vom Tode (1946)
  • Vokalísy pro střední hlas a klavír (1951)

Varhanní skladbyEditovat

  • Variace na vlastní téma (1938)
  • Toccata (1951)
  • Toccata (1952)
  • Triová sonáta (1954)
  • Triová sonáta pro varhany nebo tři melodické nástroje (1954)
  • Chorálová partita (1957)

OceněníEditovat

  • Hudební cena města Vídně (1950)
  • Rakouská státní cena (1952)
  • Cena Theodora Körnera (1960)
  • Rakouský čestný kříž za vědu a umění (1960)
  • Velká rakouská státní cena (1967)
  • Vyznamenání za služby Rakouské republice (1968)
  • Zemská cena Dolního Rakouska (posmrtně, 1970)

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Schiske na německé Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Karlheinz Roschitz: Karl Schiske. Lafite, Wien, 1970.
  • Markus Grassl, Reinhard Kapp, Eike Rathgeber: Österreichs neue Musik nach 1945. Karl Schiske. Wiener Veröffentlichungen zur Musikgeschichte – Svazek 7.. Böhlau-Verlag 2008.

ISBN 3205994914, ISBN 9783205994916.

Externí odkazyEditovat