Karel z Viany
Karel z Viany (španělsky Carlos de Trastámara y Évreux; 29. května 1421, Peñafiel – 23. září 1461, Barcelona) byl titulární navarrský král, básník a humanista. Měl rád hudbu a literaturu, přeložil do aragonštiny Aristotelovu Etiku a kromě jiného sepsal Kroniku navarrských králů.
| Karel z Viany | |
|---|---|
| titulární navarrský král | |
 | |
| Narození | 29. května 1421 Peñafiel |
| Úmrtí | 23. září 1461 Barcelona |
| Pohřben | Klášter Poblet |
| Manželka | Anežka Klevská |
| Dynastie | Trastámarové |
| Otec | Jan II. Aragonský |
| Matka | Blanka Navarrská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Narodil se jako jediný syn budoucího aragonského krále Jana II. a Blanky, dcery a dědičky navarrského krále Karla III. Dostal vynikající vzdělání. V erbu měl dva psi hádající se o kost, jež měla představovat Navarru. Psi symbolizovali francouzského a kastilského krále.
Roku 1427 jej kortesy v Pamploně společně se sestrami uznaly následníkem navarrského trůnu. Matka zesnula roku 1441 a otec mu odmítl postoupit vládu nad Navarrou. Napjaté vztahy se zhoršily poté, co se král Jan znovu oženil. Roku 1451 vypukla občanská válka a o rok později padl Karel v bitvě u Aybaru do zajetí. Setrval v něm 20 měsíců a během té doby se králi narodil druhý syn. Karel přislíbil, že vyčká na královský titul až po otcově smrti, byl propuštěn a vydal se hledat podporu do Francie a Neapolského království na dvůr strýce Alfonse Aragonského. Po strýcově smrti byl zatčen a odvezen na Mallorku, roku 1459 se vrátil do vlasti, odmítl otcův návrh převzít Neapolské království a začal plánovat nový sňatek, jež by mu zabezpečil spojenectví s Kastílií. Otec jej nechal uvěznit a poté následovala revolta Katalánska a Navarry. Král byl obviněn z překročení barcelonského práva, poté ustoupil, syna 25. února 1461 propustil a následně jej uznal svým dědicem a guvernérem Katalánska.
Karel zemřel zřejmě na tuberkulózu bez legitimních potomků v září 1461 během pobytu v Barceloně. Macecha byla lidem obviněna z jeho skonu, který se stal záminkou k občanské válce v Katalánsku. Roku 2001 bylo o jeho osudu natočeno televizní drama Carles, príncep de Viana.[1]
Vývod z předkůEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
LiteraturaEditovat
- DESDEVISES DU DEZERT, Georges; Don Carlos de Aragón, Príncipe de Viana, estudio sobre la España del norte en el siglo XV; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2000; ISBN 84-235-1954-6. Traducción de la edición francesa realizada por este notable hispanista en la última década del siglo XIX.
- IBARS, Mariona; El príncipe de Viana; Barcelona; Ediciones del Bronce, 1998; ISBN 84-89854-35-1
- IRIBARREN, Manuel; El príncipe de Viana; Pozuelo de Alarcón; Espasa-Calpe, 1983; ISBN 84-239-1027-X
- LABEAGA MENDIOLA, Juan Cruz; El Príncipe en Viana: publicación conmemorativa de la visita a Viana del Príncipe Don Felipe; Pamplona: Gobierno de Navarra, 1998; ISBN 84-235-1759-4
- PASCAL ROS, Alfonso; Las razones del príncipe: una biografía de Carlos de Viana; Arteta; Fundación Mariscal Don Pedro de Navarra, 1998; ISBN 84-605-8301-5
- RAMÍREZ VAQUERO, Eloísa; El príncipe de Viana; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2001; ISBN 84-235-2141-9
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel z Viany na Wikimedia Commons
| De jure navarrský král království zadrženo Janem II. | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Blanka I. |
De iure 1441–1461 nikdy nezískal skutečnou moc Karel z Viany |
Nástupce: Blanka II. |
| Princ z Viany | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Nový titul |
1423–1441 Karel z Viany |
Nástupce: Eleonora |
| Princ ze Girony a hrabě z Cervery | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alfons V. |
1458–1461 Karel z Viany |
Nástupce: Ferdinand II. |
| Vévoda z Gandía | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jan II. |
1439–1461 Karel z Viany |
Nástupce: Ferdinand II. |
