Karel Pernica
Karel Pernica (9. října 1848, Šošůvka – 10. července 1922, Velké Meziříčí) byl moravský římskokatolický duchovní a filantrop. Někdejší farář ve Velkém Meziříčí a děkan velkomeziříčského děkanátu.
| Reverendus Dominus Karel Pernica | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 27. července 1872 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 9. října 1848 |
| Místo narození | Šošůvka |
| Datum úmrtí | 10. července 1922 (ve věku 73 let) |
| Místo úmrtí | Velké Meziříčí |
| Místo pohřbení | Moráňský hřbitov, Velké Meziříčí |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Pocházel z poměrně zámožné rodiny ze Šošůvky na Blanensku. V dětství trpěl závažnou oční chorobou, ze které se dle tradovaného vyprávění uzdravil poté, co jeho otec vykonal pěší pouť na Svatý Hostýn a po návratu synovi omyl oči vodou ze svatohostýnské studánky.[1] Zřejmě jako poděkování za toto uzdravení šel poté syn Karel studovat teologii. V roce 1872 byl v Brně vysvěcen na kněze.
Prvním kaplanským působištěm mladého kněze byla Žďárná. Následně byl krátce kaplanem v Křižanově. V roce 1881 se stal farářem v Radešínské Svratce. V letech 1889–1899 byl farářem v Křižanově. S platností od 1. ledna 1890 byl jmenován farářem ve Velkém Meziříčí. V tomto svém novém působišti vzbudil určitý rozruch již tím, že do města přišel z Křižanova pěšky a bez jakéhokoliv doprovodu.[1] V den, kdy byl instalován do služby, také nechal vystrojit velké pohoštění pro místní chudé.[1] Po celou dobu svého působení ve Velkém Meziříčí se snažil pomáhat chudým, a to dokonce až tak, že rozdával i své šaty, či obuv. Často se pro chudé vydával až do krajnosti svých finančních možností. Mezi farníky byl nakonec pokládán téměř za podivína. V roce 1909 prosadil tehdejší prozatímní děkan velkomeziříčského děkanátu (a emeritní farář v Tasově) František Florian Pernicovo jmenování svým zástupcem, tzv. místoděkanem. Po šesti letech pak Pernica děkanskou funkci zcela převzal.[2] V letech první světové války upisoval na státní válečné půjčky i farní finance, čímž velkomeziříčskou farnost značně zadlužil.[3] Věřitelům byla totiž po skončení války navrácena jen velmi malá část finančních prostředků, které do půjček poskytli. Většina poskytnutých prostředků se nikdy nevrátila.
V bezpříkladné štědrosti ke druhým lidem pokračoval i po konci války. To vedlo k tomu, že na konci svého života i sám zchudnul. K 1. dubnu 1921 pak odešel na odpočinek a farnost předal ThDr. Aloisi Dvořákovi. Jelikož byl téměř bez prostředků, ujala se jej rodina velkomeziříčského továrníka Františka Sáblíka.[2] Ten jej nastěhoval do svého domu (ul. Hornoměstská 398/30), doopatroval jej až do jeho smrti a nakonec také financoval zřízení jeho hrobu a pohřeb.[1][3]
Emeritní velkomeziříčský děkan Karel Pernica byl pohřben na starém hřbitově ve Velkém Meziříčí "na Moráni" u kostelíka Nejsvětější Trojice[1] a v sousedství hrobu někdejšího velkomeziříčského děkana Františka Floriana.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e OS Šošůvská kaple. Rodáci. P. Karel Pernica. Dostupné online.
- ↑ a b MRŇA, Jaroslav. Protocollum domesticum velkomeziříčské farnosti (1816–1938). České Budějovice, 2009 [cit. 11. 8. 2023]. 59 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc. s. 35–36. Dostupné online. Archivováno 11. 8. 2023 na Wayback Machine.
- ↑ a b Římskokatolická farnost Velké Meziříčí. Historie duchovní správy na velkomeziříčsku. Dostupné online.
Literatura editovat
- MRŇA, Jaroslav. Protocollum domesticum velkomeziříčské farnosti (1816–1938). České Budějovice, 2009 [cit. 11. 8. 2023]. 59 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce doc. PhDr. Marie Ryantová, CSc. s. 35–36. Dostupné online. Archivováno 11. 8. 2023 na Wayback Machine.