Otevřít hlavní menu

Karel Píč

český básník, esperantista, romanopisec a spisovatel

Karel Píč (v esperantu Karolo Piĉ; 6. prosince 1920 Litomyšl15. srpna 1995 tamtéž)[1] byl úředník, básník a esperantista. Psal básnické sbírky, romány, prozaická a filologická díla. Byl členem Akademie esperanta.

Karel Píč
Narození 6. prosince 1920
Litomyšl
Úmrtí 15. srpna 1995 (ve věku 74 let)
Povolání esperantista, překladatel, básník a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

 
Hrob Karla Píče na litomyšlském hřbitově

Svůj život popsal v autobiografickém románě Litomiŝla tombejo (Litomyšlský hřbitov), který, jako většinu Píčových děl, vydalo německé nakladatelství Iltis. Válka a pracovní tábor přerušily jeho studia, po válce se stal úředníkem v Poličce. Všechen volný čas pak věnoval esperantu a literatuře.

DíloEditovat

Karel Píč psal básně, romány, povídky a eseje, které vzbuzovaly nadšení i pohoršení u čtenářů. Nevyhýbal se erotickým, téměř pornografickým scénám, zaváděl mnoho jazykových novotvarů do esperanta, používal nezvyklé postupy. Jeho autobiografie je např. napsána ve druhé osobě (Píšeš román. Se skříně na tebe shlíží roztomilý indiánský hošík. Figurka. Přivezl sis ji z Kanady …). V románě Klaĉejo (Klevetírna) popisoval život v obyčejném činžovním domě, plném pomluv a pavlačových drben, aby ukázal, že esperanto dokáže vyjádřit i nejdrsnější rozhovory. Romány musel propašovat do Německa, aby mohly 80. letech vyjít. Nadšení obdivovatelé považují Karla Píče za největšího esperantského spisovatele vůbec, jiní esperantisté jeho jazyk plný neologismů stejně energicky odmítají. Ještě v roce 1949 zveřejnil v časopise Esperantista rozsáhlou stať, kde neologismy odmítal, viděl v nich zbytečnou komplikaci pro obyčejné uživatele jazyka, teprve vlastní literární tvorba ho přesvědčila, že beletrie novotvary potřebuje.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Litomyšl je spojena s několika spisovateli esperantisty. Svitavský deník. 13. 1. 2013. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat