Otevřít hlavní menu

Karel Laštovka

český právník, profesor správního práva a správní vědy, rektor a děkan

Karel Laštovka (14. prosince 1876 Kolín[1]10. června 1941 Praha) byl český právník, profesor správního práva a správní vědy, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě a děkan její právnické fakulty.

prof. JUDr. Karel Laštovka

Rektor Univerzity Komenského
Ve funkci:
1924 – 1925
Předchůdce Stanislav Kostlivý
Nástupce Miloš Weingart

Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě
Ve funkci:
1921 – 1923
Předchůdce Augustín Ráth
Nástupce Augustín Ráth
Ve funkci:
1928 – 1929
Předchůdce Augustín Ráth
Nástupce Albert Milota

Narození 14. prosince 1876
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. června 1941 (ve věku 64 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost Češi
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese právník, profesor a děkan
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a působeníEditovat

Narodil se rodiny poštovního úředníka, studoval na gymnáziu v Táboře a poté na české právnické fakultě v Praze, kde byl roku 1900 promován doktorem práv. V praxi začínal na finančním ředitelství, pak působil v silničním a obecním referátu českého zemského výboru. Teoretickým otázkám veřejné správy se začal věnovat o něco později. První krátké práce, zejména o problematice veřejných cest, publikoval ve Správním obzoru, kde se seznámil s Jiřím Hoetzelem, který časopis redigoval.[2]

Laštovkova významnější činnost nicméně započala až po vzniku Československa. Spolu s Hoetzelem se na ministerstvu vnitra věnoval reformám československé veřejné správy směřujícím k župnímu zřízení. Výsledkem toho bylo první větší dílo Zákon župní (1925), především se ale na základě Hoetzelova doporučení už roku 1921 na pražské právnické fakultě habilitoval a ještě téhož roku byl jmenován řádným profesorem správního práva na nově zřízené právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kterou následně pomáhal budovat.[2] Kromě správního práva zde vedl také semináře finančního a ústavního práva, po dvě funkční období (1921–1923 a 1928–1929) byl děkanem fakulty a pro roky 1924–1925 byl jmenován rektorem celé univerzity.[3] Zasedal též ve slovenském zemském zastupitelstvu, byl členem Učené společnosti Šafárikovy, České akademie věd a umění nebo Slovanského ústavu. Publikoval ještě řadu různorodých prací v oblasti správního práva, zejména studii Vývoj organisace veřejné správy v republice československé (1925), za jeho životní dílo lze nicméně považovat Československé správní právo. Zvláštní část (1936), které vhodně navázalo na obecnou část sepsanou profesorem Hoetzelem.[2] Také významně přispíval a byl redaktorem Slovníku veřejného práva československého.[4]

Na rozdíl od ostatních českých profesorů nemusel Karel Laštovka samostatné Slovensko v roce 1939 opustit, neboť se zdejším prostředím velmi dobře srostl. Přesto se rozhodl vrátit a až do uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 přednášel na své alma mater.[2]

ReferenceEditovat

  1. Kniha narozených farnosti Kolín [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2017-06-13]. Matriční záznam o narození a křtu. Dostupné online. 
  2. a b c d PETRÁŠ, René. Karel Laštovka. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 440–444.
  3. Prof. JUDr. Karel Laštovka [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Laštovka, Karel (1876–1941), Jurist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazyEditovat