Otevřít hlavní menu

Karel Karas (28. května 1892, Praha-Libeň[1]29. července 1969, Kladno) byl český malíř.

Karel Karas
Narození 28. května 1892
Praha-Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. července 1969 (ve věku 77 let)
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř
Podpis Karel Karas signatura.jpg
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Od svých šesti let žil v Kladně - Kročehlavech. Ve čtrnácti letech se začal učit lakýrníkem a písmomalířem a po získání výučního listu pracoval několik let v oboru a to ke vší spokojenosti zaměstnavatelů, jak o tom svědčí jeho pracovní knížka. Svoji řemeslnou zručnost a výtvarné umění předával učňům, mezi nimiž byl i Karel Souček. Právě na jeho mimořádný výtvarný talent Karel Karas upozornil. Výtvarné umění bylo dlouhá léta jeho koníčkem. Nechtěl zůstat pouze nadšencem, a tak se v letech 1933–1937 stal posluchačem Ukrajinské akademie výtvarných umění v Praze. Jednalo se o jedinou výtvarnou akademii, kterou mohli navštěvovat dospělí posluchači. V roce 1937 pozastavil Karel Karas lakýrnickou živnost. Maloval a zároveň byl i externím učitelem Masarykovy školy práce v Kladně.

Karel Karas absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze v letech 1923–1924 u prof. Emanuela Hrbka a Ukrajinskou akademii výtvarných umění v Praze v letech 1933–1937. Studoval u Rudolfa Vejrycha a Jaroslava Kutmana. Studijní cesty podnikl do Bulharska (1935), Jugoslávie (1936), Slovenska a Podkarpatské Rusi (1937). Zabýval se krajinářskou, figurální a žánrovou tvorbou. Také je autorem obrazů s motivy z Lidic.

Malířské umění zdědili i oba jeho synové, Karel a Jiří.

Karel (1933–2009), profesí hudebník, jakoby svými obrazy navazoval na otcovo výtvarné pojetí velkoplošných pláten krajin.

Mladší syn Jiří (* 1943), také okouzlen krajinou, zúročil svůj talent především na menších plátnech a miniaturách, kde zachycuje okolí Kladna, Hřebče a v tvorbě z posledních let najdeme také chorvatské motivy.

VýstavyEditovat

Od roku 1935 až do roku 1948 pravidelně vystavoval nejen v Kročehlavech a v kladenské galerii Františka Kračmara, ale i v Praze v galerii U Platýza (Rubešova galerie), v Poděbradech a Hradci Králové. Pro Kladno je významná jeho série kreseb "Podoba horního města Kladna" (cyklus byl otištěn v únoru 1940 v příloze Českého Slova), kde autor zachycuje postupně mizející tvář města. Při výčtu Karasovy tvorby nelze opomenout jeho podíl na výstavě "Lidice a česká krajina" v létě 1945, kterou autor obeslal třemi neprodejnými obrazy starých Lidic. Dva z nich ihned daroval. Obraz Lidice od západu putoval do USA jako dar pro první americkou obec, přejmenovanou na Lidice. Kostel v Lidicích, tedy druhý darovaný obraz, je dodnes v majetku Obecního úřadu v Lidicích. Třetí obraz daroval prezidentu republiky dr. Edvardu Benešovi.

  • Kladno – 1934, 1935, 1937
  • Slaný – 1934
  • Kročehlavy – 1940
  • Poděbrady – 1938, 1939
  • Humpolec – 1939
  • Náchod – 1939
  • Praha – prestižní Rubešova galerie 1945 – vystavoval obrazy Lidic "Lidický kostelík" a "Lidice od západu" (poslán obci Lidice, stát Illinois, USA)

Další významné obrazyEditovat

  • Břízy za výhybkou
  • Třeboňské duby
  • Dub u Dříně
  • Paseka v Bažantnici
  • Kladenské haldy
  • Zbečno
  • Z lánské obory
  • U starého Labe
  • Alej v Lánech
  • U Čelákovic
  • Mlha u Vlkova
  • Cikáni z Bulharska
  • Slepé rameno řeky
  • Samson a Dalila

LiteraturaEditovat

  • Toman Prokop: Nový sborník československých výtvarných umělců. 3. vydání, I. díl, Praha : Rudolf Ryšavý, 1947, s. 464
  • Kuchyňka Zdeněk: Malíř Karel Karas (1892–1969). Posel z Budče, 2002, s. 60–61

OdkazyEditovat