Karel Appel

Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Appel (rozcestník).

Karel Appel (* jako Christiaan Karel Appel; 25. dubna 1921, Amsterdam, Nizozemsko3. května 2006, Zürich, Švýcarsko) byl nizozemský malíř, sochař a básník, spoluzakladatel avantgardní skupiny CoBrA.

Karel Appel
Karel Appel (1982).jpg
Narození25. dubna 1921
Amsterdam
Úmrtí3. května 2006 (ve věku 85 let)
Curych
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Alma materKrálovská akademie výtvarných umění v Antverpách
Rijksakademie van beeldende kunsten
Povolánímalíř, sochař, tiskař, muralist, ilustrátor a básník
HnutíExperimentele Groep in Holland, CoBrA
Významná dílaThe Discovery
Anti-Robot
OvlivněnýPablo Picasso, Henri Matisse, Jean Dubuffet
OceněníZilveren Anjer (2006)
komandér Řádu nizozemského lva
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině holiče a kadeřníka v dělnické čtvrti v Amsterdamu. Na otcovo přání se také vyučil kadeřníkem. V letech 1940-1944 vystudoval Rijksakademie - Královskou akademii výtvarných umění v Amsterdamu. V roce 1948 se stal jedním ze zakládajících členů avantgardní skupiny umělců CoBrA.

Roku 1946 uspořádal první samostatnou výstavu v Het Beerenhuis v Groningenu a zúčastnil se skuinové výstavy mladých umělců ve Stedelijk Museum v Amsterdamu. V tomto období jeho tvorbu silně ovlivnili Pablo Picasso, Henri Matisse a Jean Dubuffet. Kromě pláten namaloval velkou nástěnnou malbu Tázající se děti v Městském domě v Amsterdamu. Svůj styl nadále přibližoval dětské kresbě.

Roku 1950 odjel do Paříže. Roku 1953 vystavoval na biennále v São Paulo, kde získal velkou cenu za malbu. Roku 1951 namaloval monumentální fresku pro Stedelijk Museum v Amsterdamu a roku 1959 pro budovu UNESCO v Paříži. Zúčastnil se výstav Documenta II (1959) a Documenta III (1964) v Kasselu.

Vždy rád spolupracoval s umělci příbuzných oborů: roku 1962 to byl Bert Schiebeek při divadelním projektu Een groot dier („velé zvíře“), roku 1970 Merrill Sanders a Chet Baker, r. 1987 spolupracoval na scéně a výpravě inscenace baletu v pařížské Opeře, dále například s Brooklynskou Akademií hudby v New Yorku, nebo s nizozemskou operou v Amsterdamu. Experimentoval propojením výtvarného umění, poezie a hudby: roku 1991 byli jeho spolupracovníky Allen Ginsberg a Gregory Corso na „Poetry-Painting Series“. Dále spolupracoval s operou v Amsterdamu a při hudebním festivalu v Salzburgu. Roku 2006 tam navrhl scénu pro Mozartovu operu Kouzelná flétna.

Kolem roku 1990 si zařídil ateliéry v New Yorku, v Connecticutu, v Monaku a v čtvrtý v Toskánsku. Kromě New Yorku bydlel ve Florencii a pravidelně cestoval mezi oběma kontinenty.

V roce 1999 zřídil svou nadaci Karel-Appel Stiftung (Karel Appel Foundation), do níž převedl všechna svá díla a reprodukční práva.

DíloEditovat

Patřil k nejproduktivnějším výtvarníkům, za svůj život vytvořil na 10.000 prací. Je zastoupen ve 26 světových galeriích či muzeích umění po celém světě, zejména v Evropě a v USA.

CitátEditovat

Jsem barbarský malíř v barbarské době.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Karel Appel retrospectief, 2016. Nijmegen, Van Tilt. ISBN 9789460042744
  • Karel Appel, katalog retrospektivní výstavy, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, Paris 2017

Externí odkazyEditovat