Kamna Club

Kamna Club, zkráceně jen klubky nebo clubky[1], jsou typ stáložárných kamen[p 1] se spodním hořením (dnes se říká odhoříváním), vyráběný v Československu ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století. Vyráběl je slovenský národní podnik Kovosmalt.[2]

Klubky

Technický principEditovat

Jedná se o stáložárná kamna se spodním ožehem. Palivo je uloženo ve zvláštním zásobníku, odkud se dle potřeby vlastní vahou sesouvá na rošt. Bez obsluhy vydrží minimálně 10 hodin.[3]

Klubky byly určeny ke spalování uhlí, díky úzké a hluboké nakládací šachtě a spodnímu hoření se v nich hůře topí dřevem, ale na zatopení byly třísky nezbytné. Topení dřevem též znemožňoval malý otvor pro vkládání paliva. Spaliny neodcházely nakládací šachtou, ale bočními tahy, jejichž umístění a počet se v čase měnily. [4]Spaliny ještě procházely litinovým výměníkem, který je vede lehce dolů. Na něm je páčka komínové klapky, která reguluje tah – odvod spalin do komína. Složitější cesta spalin vyžaduje vyšší tah komína proti jednodušším kamnům. Naopak vede k většímu využití tepla spalin.

Kamna Club vydržela vytápět na jedno nasypání paliva minimálně 5 až 8 hodin,[4] udává se i 10 hodin a více. Výhřevnost zvyšovala i litina na ústí komínku, která se rozpálila a dlouho hřála. Tento litinový výměník měly až novější verze kamen.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Výroba stáložárných kamen se datuje již do 19. století (tzv. americká kamna).

ReferenceEditovat

  1. Český národní korpus: Vyhledávání "Clubky" [online]. Ústav Českého národního korpusu [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  2. Rukověť pro sběratele: Kovosmalt, n. p., Trnava, Fiľakovo
  3. VACKOVÁ, Lýdie. Historický vývoj vytápění a zdravotně-technických instalací v budovách. Praha, 2017 [cit. 2019-12-30]. Bakalářská práce. ČVUT, fakulta stavební. Vedoucí práce Karel Kabele. s. 21. Dostupné online.
  4. a b ROLLER, ing. J. Tak to bylo před 60 lety.... Naše domácnost (In: Časopis Czech Industry). 1959. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat