Otevřít hlavní menu

Kainátový receptor

Kyselina kainová

Kainátové receptory(KARs), jsou ionotropní receptory , které reagují na neurotransmiter glutamát. Poprvé byly identifikovány jako samostatný typ receptoru prostřednictvím jejich selektivní aktivace agonisty kainátovu, léku poprvé izolováného z červených řas Digenea simplex. Tradičně byly klasifikovány jako non-NMDA-typ receptor, spolu s AMPA receptorem. KARs, jsou méně prozkoumané než jiné ionotropní glutamátové receptory (AMPA a NMDA ) Postsynaptické kainátové receptory jsou zapojeny v excitační neurotransmisi. Presynaptický kainátové receptory byly zapojeny v inhibiční neurotransmisi tím, že modulují uvolňování inhibičního neurotransmiteru GABA prostřednictvím presynaptického mechanismu.

StrukturaEditovat

Existuje pět typů kainátových receptorových podjednotek, GluR5 (GRIK1), GluR6 (GRIK2), GluR7 (GRIK3), KA1 (GRIK4) a KA2 (GRIK5), které jsou podobné AMPA a NMDA receptorovým podjednotkám a mohou být uspořádány různými způsoby do  tetrameru[1] GluR5-7 mohou tvořit homomery (GluR5) a heteromery ( se skládá z obou GluR5 a GluR6), nicméně, KA1 a KA2 může tvořit funkční receptory tak, pokud je složen z  GluR5-7 podjednotek. Od roku 2009 kainátové receptory podjednotky byly přejmenovány, aby odpovídaly názvu genu. Proto GluR5-7 jsou nyní GluK1-3 a KA1 a KA2 jsou GluK4 a GluK5, resp.[2]

Vedení signáluEditovat

Iontoový kanál je tvořen kainátovými receptory propustnými pro sodné a draselné ionty. Vodivost kainátových receptorů je srovantená s  AMPA kanály, na asi 20 pS. Nicméně, doba vzestupu a poklesu  pro postsynaptické potenciály generované KARs jsou pomalejší než u AMPA postsynaptickéýchpotenciálů. Jejich propustnost pro Ca2+ je obvykle velmi mírná, ale mění se dle podjednotky a RNA editace na vrcholu p smyčky.[3]

FunkceEditovat

Kainátové receptory vykonávají jak presynaptické a postsynaptické akce[4] , i když mají poněkud omezenější distribuci v mozku než AMPA a NMDA receptory a jejich funkce je méně přesně určená. Kyselina kainová  vyvolává záchvaty, z části aktivací kainátových receptorů obsahující GluK2 podjednotku a také pravděpodobně přes AMPA receptory [5] Aktivace kainátových receptorů obsahující podjednotku GluK1 může také vyvolat epileptické záchvaty, přitom odstranění této podjednotky nesnižuje tendence k záchvatu ke kainátu  nebo  jiným záchvatoviým modelům. Delece buď GluK1 nebo GluK2 nemění epileptogenezi nebo podobu záchvatu .

ReferenceEditovat

  1. Dingledine R, Borges K, Bowie D, Traynelis SF. The glutamate receptor ion channels. Pharmacol. Rev.. 1999, s. 7–61. Dostupné online. PMID 10049997. (anglicky) 
  2. Collingridge GL, Olsen RW, Peters J, Spedding M. A nomenclature for ligand-gated ion channels. Neuropharmacology. 2009, s. 2–5. DOI:10.1016/j.neuropharm.2008.06.063. PMID 18655795. (anglicky) 
  3. Huettner JE. Kainate receptors and synaptic transmission. Prog. Neurobiol.. 2003, s. 387–407. DOI:10.1016/S0301-0082(03)00122-9. PMID 14511698. (anglicky) 
  4. Contractor A, Mulle C, Swanson GT. Kainate receptors coming of age: milestones of two decades of research.. Trends Neurosci. 2011, s. 154–63. DOI:10.1016/j.tins.2010.12.002. PMID 21256604. (anglicky) 
  5. Fritsch B, Reis J, Gasior M, Kaminski RM, Rogawski MA. Role of GluK1 Kainate Receptors in Seizures, Epileptic Discharges, and Epileptogenesis. J. Neurosci.. April 2014, s. 5765–75. DOI:10.1523/JNEUROSCI.5307-13.2014. PMID 24760837. (anglicky)